Jaroslav Zeman

„Mosty do minulosti.“ Specifika architektury českých Němců a její inspirační zdroje na příkladu severních Čech

Severočeská průmyslová oblast, osídlená především německým obyvatelstvem, prošla od poloviny 19. století nebývalým urbanistickým a demografickým růstem. Charakteristickým znakem je překotný urbanistický rozvoj, který šel ruku v ruce se stavebním kvasem. Tím vznikla působivá skrumáž koexistujících průmyslových areálů, honosných vil, pompézních veřejných budov, velkorysých zahradních čtvrtí a maloměstské zástavby, vytvářející zdejšího svérázného genia loci. Pohraniční oblasti byly již odedávna rušnou křižovatku kultur, dějin a ideologií, v níž se mísili a ovlivňovali Češi, Němci a Židé. Odráží tak složité etnické vztahy na území dnešní České republiky. Bohatý, hustě osídlený region se souvislým pásem průmyslově rozvinutých aglomerací tvořil hospodářskou páteř Čech, Moravy a Slezska. Průmysl se stal nedílnou součástí identity zdejších měst, jejichž podobu kromě místních architektů, formovaly zahraniční ateliéry a tvůrci zvučných jmen, působící v přilehlých německých oblastech. Vznikla tak víceméně samostatná severočeská architektonická scéna s dílčími centry zejména v Ústí nad Labem a Liberci, pro kterou je příznačná jistá roztříštěnost daná mísením různorodých, často protichůdných směrů. Text se zaměřuje na architekturu českých Němců, která tvořila přirozený protipól architektuře české majority. Cílem je detailnější rozbor architektonické produkce severních Čech, přitom důraz je kladen rovněž na stylová východiska a teoretické pozadí včetně pojmu „styl“, který neztratil na aktuálnosti ani v meziválečném období, jež tvoří těžiště této studie. Pozornost je věnována rovněž vztahu objednavatelů a architektů a jejich finančních a osobních vazeb k zahraničním oblastem, které hrály poměrně významnou roli. Příspěvek se pokouší přispět k revizi stále převládajícího názoru na stavební produkci v pohraničních oblastech jako na periferní a nepříliš invenční.

Jaroslav Zeman: zeman.jaroslav@npu.cz

< zpět