Jonathan Blower

Max Dvořák, Franz Ferdinand and the Katechismus der Denkmalpflege

Na základě nového zkoumání tzv. Kunstakten Františka Ferdinanda sleduje první část této studie historii vzniku populistického průvodce konzervací památek Katechismu památkové péče od Maxe Dvořáka. Mezi lety 1910 a 1914 pracoval Dvořák, generální konzervátor narozený v Čechách, ve spolupráci s arcivévodou Františkem Ferdinandem, protektorem Centrální komise, v zájmu ochrany památek v rakouských korunních zemích. Katechismus, který Dvořák napsal v roce 1913 a publikoval v roce 1916, byl pouze jedním výsledkem jejich úsilí. Donedávna však bylo zapojení Františka Ferdinanda do tohoto projektu podceňováno nebo přehlíženo. Korespondence mezi Centrální komisí a arcivévodou dokazuje, že od něho vyšel nejenom počáteční impuls ke vzniku knihy, ale že měl také rozhodující vliv na její podobu a obsah. Stručně řečeno, František Ferdinand efektivně zastával funkci stínového editora Katechismu. Tím nemá být popřeno Dvořákovo autorství, pojednání naopak může být považováno za společnou formulaci sdílených názorů na umělecké dědictví. Kromě osobní intervence korunního prince si Katechismus vynutil i radikální posun teorie konzervace a nedostatek adekvátní památkové legislativy. Konzervace, nikoliv restaurování, byla na pořadu dne, ale Centrální komise neměla žádné právní prostředky, jak tuto novou strategii prosazovat. Katechismus byl takto zamýšlen jako snadno srozumitelná propaganda, která by vzbudila veřejný zájem a úctu k památkám, čímž by se vytvoření právních předpisů stalo nadbytečné. Vizuální a textová analýza, tvořící druhou část studie, potvrzuje zapojení Františka Ferdinanda, naznačuje další možné zdroje Dvořákova antimoderního přístupu a také prokazuje, že památková konzervace v pozdním habsburském Rakousku byla hluboce ovlivněna a vlastně i kompromitována patriotickým politickým programem. Samozřejmě, že nazývat konzervátora konzervativním je tak neplodné, jako obviňovat panovníka z monarchismu, ale geneze a obsah Katechismu napovídá, že Dvořákova pozice, přinejmenším pokud šlo o kulturní dědictví, nebyla příliš vzdálená od reakčního kulturního konzervativismu Františka Ferdinanda.

< zpět