Lidia Głuchowska

The Multifaced Image of the Polish Idiom(s) of Cubism and Links of the ‘Poznań Expressionists’ to the Czech Artistic Scene

Až donedávna se mezinárodní badatelé domnívali, že polské umění zůstalo kubismem prakticky nedotčeno. Záliba v tomto stylu byla v Polsku ve skutečnosti pozoruhodná. Zjevná je nejen u příslušníků pařížské školy a u budoucích členů skupiny formistů, kteří se až do roku 1919 označovali za polské expresionisty, ale i u radikálnějších (částečně anarchistických) budoucích členů skupiny Bunt (Vzpoura) a také například v okruhu skupiny Jung Idysz (Mladí Židé). V polském umění se projevily také odnože postkubismu, například purismus a art déco, jež se stalo polským národním stylem. Raný polský (a středovýchodoevropský) modernismus byl v podstatě hybridní — kuboexpresionistický s dadaistickými a futuristickými prvky. Teprve na přelomu let 1919 a 1920 začal kubismus v polském umění sloužit jako opozice k expresionismu. Jedna z nejzávažnějších mezer v národním i mezinárodním výzkumu kubismu se týká skupiny Bunt spojené s časopisem Zdrój. Její členové jsou obvykle označování jako „poznaňští expresionisté“, ačkoliv byli výrazně spjati s kubismem, v teoretické reflexi i ve vlastní umělecké tvorbě. Pozoruhodné jsou zejména geometrické, kubistické nebo kuboexpresionistické linoryty na pomezí figurace a abstrakce, které se poprvé objevily v tvorbě Stanisława Kubického. Nejvíce připomínají grafiky českých umělců (Josefa Čapka, Vlastislava Hoffmana, Otakara Kubína), kteří od roku 1913 vystavovali v berlínských galeriích a jejich práce publikovaly časopisy Die Aktion a Der Sturm. Při důkladnějším zkoumání se však výše zmíněné grafiky polských a českých umělců zdají být stylově méně blízké. Zřejmě jsou jen výsledkem osmózy podobných tendencí nového umění, např. recepce kubismu prostřednictvím expresionismu a v obou případech patrně i reinterpretace lidového umění. Na druhou stranu existuje řada důkazů svědčících o osobních vazbách mezi českými a polskými umělci. Vznikly dokonce plány na společnou výstavu skupiny Bunt, formistů a českých umělců a na zvláštní číslo časopisu věnované Buntu, které mělo vyjít v Praze. Tyto akce se nikdy neuskutečnily, pravděpodobně kvůli proměnlivé politické situaci na konci první světové války.

Kontakt na autora:

l.gluchowska@isw.uz.zgora.pl

DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2024-0303

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:2db959e5-39bd-4d8d-9fa8-19cbc6f7993a

< zpět