Robert Janás

Eduard Kasparides na cestě k symbolismu

Umělecký vývoj vídeňského Eduarda Kasparidese (1858-1926) prošel třemi etapami. V osmdesátých letech 19. století se věnoval konzervativní temnosvitné historické malbě. V devadesátých letech vytvářel obrazy v duchu hlavního proudu soudobého středoevropského symbolismu, který vycházel z vlivů mnichovské secese. Kolem roku 1900 se Kasparides přeorientoval z figurativní tvorby na symbolistickou krajinomalbu. Přerod v krajináře byl tradičně vykládán cestou do Švédska v roce 1897. Důvod je ale třeba vidět v dění na vídeňské výtvarné scéně. Roku 1898 zorganizovala Vídeňská secese výstavu obrazů Fernanda Khnopffa. Výstava měla vliv na vývoj vídeňského malířství přelomu století. Mimo jiné Khnopff zaujal dvěma typy krajin. Šlo o pohled do lesního interiéru založený na hustém dekorativním seskupení svislých kmenů stromů a záběr klidné vodní hladiny, v níž se odráží okolní prostředí. Oba typy krajinomalby začala nedlouho po výstavě vytvářet řada vídeňských malířů především z okruhu Secese, v čele s Gustavem Klimtem a Wilhelmem Bernatzikem. Po Khnopffově výstavě se krajina stala ústředním tématem i Kasparidesovy tvorby. Důležitou součástí jeho pohledů do krajiny byla vodní hladina zrcadlící okolí. Kasparidesova závislost na Khnopffovi není tak jednoznačná jako u Klimta. U Kasparidese jde spíše o ovlivnění obecným trendem v soudobé malbě, který Khnopffova výstava podnítila. Kasparides nezachycoval úzké výřezy z krajiny, které posunovaly malbu směrem k abstrakci, jak je to patrné u Khnoppfa, a hlavně u Klimta. Kasparidesovy obrazy nebyly tak radikální a kompozičně často vycházely z pozdně romantického krajinářství. Kasparides byl na přelomu století členem Hagenbundu. Po odchodu Klimtovy skupiny z Vídeňské secese v roce 1905 se Hagenbund propracoval do pozice nejprogresivnějšího uměleckého sdružení ve Vídni. Kasparides z něj vystoupil v roce 1904, kdy se umělecké postoje spolku stále více radikalizovaly. Hagenbund pro něj byl ideální platformou v době, kdy představoval spojnici mezi konzervativním a moderním. Kasparides syntetizoval mnohdy protichůdné malířské styly. Patří mezi malíře, kteří unikají pozornosti, protože nepředstavují žádný z pólů konzervativní - avantgardní. Nicméně právě tito autoři tvořili kvantitativně největší část špičky soudobé výtvarné scény.

< zpět