Zdeněk Kazlepka

The Portrait of Collaltino by Paolo Veronese, in the Light of the Reissue of Gaspara Stampa's Rime from 1738

Z jihomoravského zámku Uherčice pochází výjimečný portrét mladého šlechtice v brnění, který dlouhou dobu unikal pozornosti badatelů. Za autora tohoto mimořádného obrazu není považován nikdo menší než benátský virtuóz Paolo Caliari zvaný Paolo Veronese (1528-1588). Tímto zajímavým dílem se od poloviny šedesátých let 20. století zabývali pouze Eduard A. Safarik a Jaromír Neumann, od devadesátých let na něj svou pozornost zaměřili William R. Rearick a recentně John Garton. Tito v něm shodně viděli portrét legendárního Collaltina hraběte Collalto (1524-1569), diplomata, vojevůdce a básníka v jedné osobě, verši opěvovaného cavaliere slavné benátské cortigiany Gaspary Stampy (1523-1554). Rearickovo i Gartonovo časné datování (1546, 1550) vychází z kontextu rétorského prostředí kolem Collaltina, ve kterém kromě Castiglioneho Il Cortegiano působil i známý výrok z Horatia ut pictura poesis. Obraz Collaltina se stal novou aktualizací tohoto slavného topos, jenž převrácením slov nabyl nového významu - totiž, že malba je jako poezie. V kruzích vzdělaných uomini famosi, duchaplných cortigiane oneste, včetně módními směry ovlivněné aristokratické mládeže, čtoucí si v cortegianovské literatuře o grazia jako o cíli vznešeného chování a vystupování, se pohyboval i mladý Paolo. Do tohoto intelektuálně orientovaného prostředí z doby kolem roku 1550, jemuž ideově odpovídá i náš obraz, lze částečně nahlédnout prostřednictvím Rime Gaspary Stampy, které byly znovu vydány v roce 1738 v Benátkách. Tato reedice, již inicioval Antonio Rambaldo hrabě Collalto (1681-1740), císařský tajný rada, diplomat, erudita a mecenáš, zahrnovala kromě veršů Gaspary i verše Collaltinovy a jejich současníků včetně básní členů Accademia dell Arcadia, mezi něž patřil i vzdělaný hrabě. Podíl arkadiánů v tomto "básnickém sborníku" má zároveň význam pro rozkrytí uvažování o Collaltinovi, včetně recepce petrarkovské literatury, v první polovině settecenta.

PDF

< zpět