Jiří Černý

Der Gebrauch der ältesten Einblattdrucke in Böhmen und Mähren: Das Publikum und sein Verhältnis zum gedruckten Bild bis etwa 1475

V rámci doposud známého korpusu, jež se dochoval na území Čech a Moravy, lze specifikovat některé uživatelské okruhy, jejichž příslušníci opatřovali v průběhu druhé a třetí čtvrtiny 15. století své knihy jednolistovou grafikou. Na ně lze usuzovat dle proveniencí svazků, výjimkou nejsou česky psané rukopisy, do nichž byly grafiky doplňovány. Někdy jsou nalepená zobrazení komentována pozdějšími přípisky v rodném jazyce. Nejdůležitějšími odběrateli byly bezesporu kláštery, včetně ženských, a církevní instituce. Místním specifikem jsou však nálezy otisků v rukopisech utrakvistů a mistrů kališnické univerzity. Šrotový tisk Stigmatizace sv. Františka (Schreiber 2626) zdobil žaltář bohaté paní z řad české aristokracie nebo patriciátu. Publikum z Čech a Moravy zacházelo s jednolistovou grafikou s naprostou samozřejmostí. V souladu s tehdejšími středoevropskými zvyklostmi plnily jednolisty funkci ‚amuletu' či ochranného obrazu, anebo se vlepovaly namísto ilustrace. Dřevořez s tzv. bernardinským sluncem z Olomouce byl pravděpodobně součástí propagandy místních františkánů-observantů. Uživatelé se nebáli použít štětce či pera, dokonce ani nože nebo nůžek, pokud potřebovali grafiku upravit pro své potřeby. Avšak ani přesto nelze na území Čech a Moravy doložit jedinou grafickou dílnu. Naopak se zdá, že všechny jednolisty z místních sbírek jsou importy. Takové tvrzení podporuje jednak nízká kvalita obrazového doprovodu prvních českých a moravských tištěných knih, jednak naprostá absence témat a ikonografie se vztahem k českým zemím. V dochovaném materiálu nacházíme navíc několik duplicitních otisků k dílům z cizích sbírek a jejich kopie nebo varianty. Proto se zdá, že české a moravské publikum kupovalo jednolistové tisky od ateliérů nebo přes prostředníky ze sousedních zemí.

< zpět