Jakub Adamski

Böhmische Einflüsse in der schlesischen Kirchenbaukunst des mittleren 14. Jahrhunderts. Der Fall Schweidnitz und Striegau

Článek se věnuje analýze dvou impozantních farních kostelů v bývalém Svídnicko-Javorském knížectví ve Slezsku (polsky Księstwo świdnicko-jaworskie, německy Herzogtum Schweidnitz-Jauer) — ve Svídnici (polsky Świdnica, německy Schweidnitz) a ve Střihomi (polsky Strzegom, německy Striegau), a to zejména v kontextu politické a fundátorské činnosti panovníků vládnoucích na tomto území, tj. vévody Bolka II. a jeho manželky Anežky Habsburské. Studie podává novou rekonstrukci stavební historie obou kostelů, založenou na analýze písemných pramenů a historických okolností v polovině 14. století, po připojení Slezska ke Koruně království českého (1348). Je pravděpodobné, že stavba kostelů byla zahájena kolem roku 1350 a může být chápána jako známka sebevědomí jak místního měšťanstva, tak knížecího páru usilujících o vybudování vlastní pozice v České koruně. Obrovské rozměry staveb a bohatá sochařská výzdoba posloužily jako prostředek k dosažení výše uvedeného cíle. V této souvislosti pak není překvapující, že v obou kostelech lze vysledovat specifické architektonické prvky evidentně českého původu (například půdorysy pilířů, typy přípor, okenní kružby). Všechny tyto prvky jsou podrobně probrány v předkládaném článku

< zpět