Tomáš Winter

Sova a papír na hřebíku. Zátiší Karla Purkyně jako skrytá alegorie?

V roce 1862 namaloval Karel Purkyně jeden ze svých nejznámějších obrazů: zátiší Sova sněžná. Cílem příspěvku je nová intepretace tohoto plátna. Na základě starších výkladů obrazu, určitých teoretických konceptů včetně Purkyňových vlastních názorů a znalosti dobové umělecké praxe klade otázku, zda nelze malbu vyložit jako skrytou alegorii. Znamená to odhalit její dosud neznámý obsah, zašifrovaný specifickým způsobem, odlišným od symbolického vyjádření. Text rekapituluje, jak Purkyňovo dílo přijímala v minulosti výtvarná kritika a jak se on sám stavěl k malbě jako specifickému médiu, odlišujícímu se od jiných druhů umění. V těchto souvislostech je poukázáno na jednu z charakteristických vlastností plátna Sova sněžná: nápadně zdůrazněnou plošnost části s nočním dravcem a popsaným papírem přibitým na zdi. Tuto partii autor příspěvku navrhuje identifikovat jako motiv „obrazu v obraze“, s nímž Purkyně pracoval i v jiných pracích (Politizující kovář, Okno či Malířovo zátiší). Na základě dalšího rozboru a využití teorií Waltera Benjamina, Craiga Owense a Benjamina H. D. Buchloha je Sova sněžná interpretována nejen jako zobrazení aktuální skutečnosti, zvládnuté mistrnou malířskou technikou, ale jako skrytá alegorie, vztahující se k povaze moderního obrazu.

< zpět