Dragoş Gh. Năstăsoiu

Patterns of Devotion and Traces of Art. The Pilgrimage of Queen Elizabeth Piast to Marburg, Cologne, and Aachen in 1357

Článek se zaměřuje na pouť do Marburku, Kolína nad Rýnem a Cách, kterou vykonala uherská královna vdova Alžběta Piastovna v roce 1357 společně s Karlem IV. Lucemburským a jeho manželkou Annou Svídnickou. Během této společné pouti Anjouovců a Lucemburků se Alžběta Piastovna v Marburku poklonila památce své předchůdkyně sv. Alžběty Uherské Durynské u jejího hrobu, uctila ostatky Tří králů v Kolíně nad Rýnem a pašijové a mariánské relikvie v Cáchách, kde se nacházel také hrob Karla Velikého. Dynastickými a politickými důsledky této pouti jsou oltář sv. Václava (1362) zřízený Karlem IV. a kaple, kterou založil syn uherské královny král Ludvík Veliký a zasvětil ji svým svatým předkům a zemským patronům, sv. Štěpánovi, Emerichovi a Ladislavovi (před rokem 1366). Autor na základě průzkumu řady písemných záznamů včetně zpráv kronikářů, listin a inventářů pokladnic, které konfrontuje s dochovanými výtvarnými doklady, rekonstruuje rané dějiny Uherské kaple v Cáchách a dokazuje její rozmanité významy. Založení „národní“ kaple v Cáchách bylo nejprve pokusem zajistit kultu regionálních (uherských) světců nový, globální rozměr. Získaná posvátná vážnost sancti reges Hungariae byla přenesena také na krále Ludvíka Velikého, zakladatele kaple a propagátora kultu těchto svatých předků. Heraldické symboly na darovaných předmětech vizuálně spojovaly dary s donátorem a zároveň svědčily o velkoleposti uherského královského rodu ve druhé polovině 14. století, ale také o praktikování zbožnosti a o nástrojích reprezentace dynastie, v níž uctívání svatých předků hrálo důležitou roli. Uherská kaple konečně kromě zvýšení posvátné a politické prestiže Anjouovců sloužila také jako duchovní velvyslanectví pro uherské poutníky přicházející ve velkém počtu do Cách při Heiligtumsfahrt.

< zpět