Jana Zapletalová

Poslední vůle císařského architekta Filiberta Lucheseho

Ticinský architekt Filiberto Luchese (pokřtěn 29. 12. 1606 Melide – 21. 5. 1666 Vídeň) působil během čtyřicátých až šedesátých let 17. století ve Vídni ve funkci císařského inženýra a architekta a současně pracoval pro mnoho předních šlechticů ve střední Evropě. Výrazně ovlivnil podobu mnoha staveb na dnešním území Rakouska, České republiky a Slovenska. Článek zpřístupňuje nově objevenou závět Filiberta Lucheseho, která se dochovala v opisu ve sbírce testamentů Wiener Stadt- und Landesarchiv. Dokument pořízený těsně před architektovou smrtí zprostředkovává řadu drobných údajů týkajících se všedního života tohoto význačného architekta. Poskytuje však především cenné informace, které umožnily jednak spolu s matrikami farního kostela Santi Quirico e Giulitta v Melide rekonstruovat příslušnou část genealogického stromu rodu Luchese z Melide, jednak daly lépe poznat vztahy císařského architekta k jeho nástupci a krajanovi Giovannimu Pietru Tencallovi z Bissone a k některým ticinským umělcům z Lucheseho okruhu. Umělců a uměleckých řemeslníků z oblasti lombardsko-ticinských jezer působilo ve druhé polovině 17. století ve střední Evropě mnoho desítek. Řada z nich byla, jak to dokládá mimo jiné pojednávaný kšaft, úzce navázána na osobu obou uvedených císařských architektů, kteří svým krajanům a příbuzným rozmanitých uměleckých profesí pomáhali zprostředkovávat práci. Testament Filiberta Lucheseho významně rovněž přispěl k rozřešení problematické otázky identity Filibertova bratra Giovanniho Domenica Lucheseho, který v některých lokalitách pracoval po bratrově boku jako štukatér.

< zpět