Caroline Goldberg Igra

Framing the Shtetl: The Manifestation of a Cubist Style in the Work of Early Modernist Central-East European Jewish artists

S kubismem se lze setkat nejen v Paříži, ale i v uměleckých centrech středovýchodní Evropy. Tento článek se zabývá jeho specifickým vlivem na dílo židovských umělců usilujících na počátku 20. století o své vlastní umění. Tito umělci pocházející z perzekvovaných koutů východní Evropy nemohli nebýt nadšeni vším, co nabízela západní umělecká avantgarda. Jejich zvláštní zájem o kubismus byl zcela očekávaný, jakož i možnost opustit železné sevření tradiční perspektivy, kterou jim poskytl. Přesto recepce a chápání kubismu, jak se vyvinul v Paříži, byly v místě svého vzniku zcela odlišné od východní Evropy. Studie se zaměřuje na několik perokreseb polského umělce Jechezkiela Davida Kirszenbauma z počátku dvacátých let 20. století, které dokonale shrnují znalost kubistického stylu, jeho přitažlivost i projevy v díle mladých židovských umělců ve východních metropolích, např. ve Varšavě, Lvově a Berlíně. Analyzuje, jak kubismus objevovali polská skupina Bunt v Poznani a seskupení Jung Jidysz v Lodži, ale i další umělci v Polsku a Německu ve druhém desetiletí 20. století, a to především ti, kteří se na počátku dvacátých let vydali do Berlína. Dále také zjišťuje, jak kubismus rozšiřovali učitelé, jako např. Lyonel Feininger na umělecké škole Bauhaus ve Výmaru, a jak jej po celé Evropě prosazovali obchodníci jako Herwarth Walden, organizátor řady výstav, které zahrnovaly kubistické práce, a to nejen v Berlíně, ale i jinde ve středovýchodní Evropě. Velmi časně uspořádal zásadní výstavu ve Lvově v roce 1913. Vliv Waldena jakožto obchodníka a kurátora umocňovalo vydávání časopisu Der Sturm distribuovaného po celé západní i východní Evropě. Pro Kirszenbaumovo vlastní zkoumání byla zásadní umělecká díla prvních stoupenců kubismu na východě, která ukazovala jeho uplatnění na námětech z tradičního židovského domova a mystiky. Nabízí se zde pozoruhodné srovnání s dílem Jakoba Steinhardta (v roce 1912 založil s Ludwigem Meidnerem skupinu Die Pathetiker), Issachara ber Rybacka, Lyonela Feiningera nebo kubisty a budoucího konstruktivisty Henryka Berlewiho.

Kontakt na autora:

caroline.igra@gmail.com

DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2024-0307

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:f1b61259-adb7-440c-891d-3c17ed6b7311

< zpět