Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCO | ARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts Index | European Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)
Taťána Petrasová
Pietro Nobile’s and Clemens Wenzel Lothar Meernich’s Idea of the Summer Residence Königswart (1827–1840): a Modern Villa and an Experiment
Článek sleduje na základě dosud nepublikovaných kreseb úsilí architekta Pietra Nobileho (1776–1854) o prosazení neoklasicistních plánů zámku Kynžvartu a ukazuje spojení mezi kynžvartskými projekty a dřívějšími návrhy pro porýnskou rezidenci Johannisberg knížete Klementa W. L. Metternich-Winneburga (1773–1859). Poprvé v historii psaní o neoklasicismu v Čechách upozorňuje článek na neznámý experiment s litinovými a zinkovými architektonickými prvky použitými při stavbě kynžvartské rezidence. Teoretické východisko Nobileho práce představuje idea „velké architektury“ (1820), kterou formuloval v souvislosti s dnes neznámým návrhem pro triumfální oblouk v Praze. Dosud však zůstávala nezodpovězena otázka, podle jakých zásad Nobile tvořil a učil své žáky na vídeňské Akademii výtvarných umění. Naštěstí se podařilo ve sbírkách státního zámku Kynžvart nalézt exemplář svázaných tisků nazvaný Systematische Studien über das Schöne und Charakteristische in der Civil-Architektur (asi 1837), který Nobile věnoval svému ochránci knížeti Metternichovi. Album obsahuje pouze ilustrace, ale na rozdíl od podobných konvolutů Nobileho tisků v Itálii a ve Švýcarsku, jsou rozdělené do sedmi kapitol, jejichž nadpisy formuloval sám Nobile. Autorka interpretuje Nobileho učebnici s využitím jeho textu, o rok dříve publikovaného jako Reminiscenza di una rapida corsa a Baina comitato di Gran in Ungheria nel Mese di giugno del anno MDCCCXXXVI. V něm Nobile rozvíjel estetické principy italského teoretika Francesca Milizii (1725–1798). Miliziova doktrína přijala dichotomii architektury jako uměleckého i vědeckého díla, což silně Nobileho ovlivnilo. Všechna tato fakta zhodnocená v článku dokazují, že kolem roku 1830 získala neoklasicistní architektura nový silný impuls, který umožnil pracovat s klasickou teorií pěti sloupových řádů jako s nástrojem technologických inovací.
Taťána Petrasová: petrasova@udu.cas.cz
< zpět