Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCO | ARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts Index | European Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)
Michaela Šeferisová Loudová
Das Altargemälde aus Dub an der March und eine neugefundene Ölskizze des Malers Josef Stern
Výstavba a umělecká výzdoba poutního kostela Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou, probíhající v letech 1735-1757, patřila k nejvýznamnějším stavebním podnikům období baroka na Moravě. Prestižní projekt, spojený s řadou významných umělců, financovala olomoucká kapitula, jejíž členové na stavbu přispívali značnými částkami. Hlavní oltář, pořízený z peněžního odkazu kanovníka Jiřího Jindřicha rytíře z Mayerswaldu, byl budován od roku 1748 podle návrhu sochaře Gottfrieda Fritsche, po němž v roce 1750 zakázku převzal Franz Kohl. V témže roce 12. června 1750 podepsal smlouvu na zhotovení obrazu na hlavní oltář Josef Stern, jenž se zavázal namalovat obraz během následujícího roku podle skici, kterou předložil objednavateli. Podle zachovaných pramenů však rozměrné plátno s námětem Představení Ježíše v chrámu a očišťování Panny Marie vznikalo o něco déle, poslední čtvrtá splátka z celkové sumy 1 237 zlatých 30 krejcarů byla malíři vyplacena až v březnu 1752. Smlouva zpřesňuje dataci obrazu, který byl dříve kladen mezi léta 1751-1753, a zároveň posouvá datum Sternova příchodu na Moravu do doby před začátkem roku 1750. K obrazu se zachovalo smluvní modello, s největší pravděpodobností totožné se skicou zmíněnou ve smlouvě, které bylo namalováno nejspíše v zimě 1749-1750 nebo na jaře 1750. Skica, publikovaná v roce 1960 Milošem Stehlíkem, platila později za nezvěstnou, v roce 2009 se však objevila ve vídeňském uměleckém obchodě a nyní se nachází v soukromé sbírce v Dolním Rakousku. Modello k dubskému obrazu, zatím nejstarší známá dochovaná skica Josefa Sterna, ukazuje ve srovnání s výsledným dílem změny, které Stern na přání kapituly v kompozici provedl. Skica zahrnuje již všechny prvky, díky nimž jsou oceňovány i všechny další Sternovy skici, především vytříbený kolorit, jímž dubská skica předznamenává modello k obrazu Nejsvětější Trojice na hlavním oltáři kostela v Drnholci (kolem roku 1757) či maulbertschovsky laděnou skicu se svatými Leopoldem a Liboriem pro obraz ke Sv. Jakubovi v Brně (1761).
< zpět