Martin Pavlíček

"Un gruppo in creta". Mazzuoliho bozzetto Extáze sv. Bernarda Tolomeie v Opavě

Roku 1940 získalo Slezské zemské muzeum v Opavě terakotovou skicu neznámého světce s anděly blízkou tvorbě Antonia Raggiho. Později byla práce určena jako Vidění sv. Dominika ve stylu Gian Lorenza Berniniho. Ve skutečnosti jde o bozzetto Extáze sv. Bernarda Tolomeie od sienského sochaře Giovanniho Antonia Mazzuoliho (1644-1706). Podle něj roku 1693 vytesal monumentální mramorové sousoší pro hlavní oltář kostela olivetánů S. Benedetto fuori Porta Tufi na okraji Sieny. Po zrušení kostela (1820) bylo sousoší umístěno na hlavní oltář sienského kostela S. Cristoforo na Piazza Tolomei, kde je dodnes. Rozdíly mezi bozzettem a realizací jsou nemnohé. Kompozice je identická, jen levý anděl nakonec hledí na diváka. Shodně jsou utvářeny hlavy andělů s měkkými prameny vlasů, zatímco mnichův hábit je vytesána ostře. Největší rozdíl je v pojetí Tolomeiovy tváře. U bozzetta se Mazzuoli přiklonil k běžnějšímu typu bezvousého muže, v mramoru jej zobrazil s vousy. I takové pojetí se však v Tolomeiově ikonografii objevuje, jak dokazuje Sodomova freska sv. Bernarda v prostorách sienského Palazzo Pubblico. Autorství Giovanniho Antonia Mazzuoliho vyplývá z archivních textů. Roku 1767 sepsal sochař Giuseppe Maria Mazzuoli (1727-1781) inventář své sbírky bozzett a sochařských děl, kterou zdědil po svých příbuzných. Pod číslem 149 zde uvedl "un gruppo in creta con S. Bernardo in estasi retto da due Angeloni, originale di detto Gio. Antonio". Tento záznam byl v minulosti spojován se sousoším v kostele S. Cristoforo a my jej můžeme přiřadit k opavskému bozzettu. Mazzuoliho skica i realizace zaujmou vysokou kvalitou a zdařilým zvládnutím motivu extáze. V římském barokním sochařství, které bylo východiskem Mazzuoliho stylu, nalezneme několik prací na toto téma a některá kompozici skici ovlivnila. Nejblíže má bozzetto k reliéfu Extáze sv. Františka z Assisi (před rokem 1647) od Francesca Baratty na oltáři kaple Raimondi v kostele S. Pietro in Montorio. Některými detaily navazuje na Extázi sv. Kateřiny Sienské (do roku 1667, S. Caterina da Siena a Magnanapoli) od Melchiore Cafy.

< zpět