Hynek Látal

Úvahy nad objevenou disertací Viktora Kotrby

Cílem zprávy je především otevření diskuse o metodologickém odkazu Viktora Kotrby (7. 5. 1906 Günzburg - 3. 9. 1973 Praha), jenž je ve srovnání například se svým generačním vrstevníkem Václavem Menclem (1905-1978) opomíjen. Východiskem jsou materiály v části Kotrbovy pozůstalosti, uložené v Ústavu dějin umění AV ČR v Praze, včetně dosud neznámého rukopisu Kotrbovy disertace, jejíž definitivní podoba ztracena. Práce je inspirativním přínosem ke středoevropskému bádání o pozdně gotické architektuře. Důležitou součástí práce je stať o architektuře z katalogu výstavy Jihočeská pozdní gotika 1450-1530 z roku 1965. Výpisky z literatury a poznámek z terénního výzkumu poskytují vhled do Kotrbovy každodenní badatelské praxe a umožňují rekonstrukci jeho záměrů a metod. Jedním z příkladů je zájem o učence a faráře Václava Fabriho, jenž na základě zkušeností ze saského prostředí podnítil na počátku 16. století ambiciózní přestavbu farního chrámu sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Kotrba v tomto případě nahlížel nezachovanou stavbu nikoliv z hlediska jejích forem, ale na základě rekonstruovatelné vizuální zkušenosti jejího objednavatele. Podobně Kotrba předznamenal určité trendy v současné uměleckohistorické medievistice zájmem o recepci středověkých uměleckých děl jejich současnými konzumenty, když se zaměřil na vybrané pasáže z Kroniky české Eneáše Silvia Piccolominiho. Převážná část disertace je s přehledem napsanou syntézou, jež vychází z tehdejšího zcela aktuálního stavu poznání o vývoji a klíčových osobnostech pozdně gotické architektury v relevantních oblastech Svaté říše římské. Důraz na problematiku konstrukcí a stavebních postupů oproti sledování stylových proměn umělecké stránky kleneb řadí jinak neznámý Kotrbův text mezi standardní středoevropské uměleckohistorické práce o pozdně gotické architektuře. Text navíc místy vyniká jak bohatostí detailních poznatků, tak předznamenáním výše naznačených progresivnějších tendencí. Knižní vydání Kotrbovy disertace s komentáři k dodnes diskutovaným otázkám by se mohlo po šestačtyřiceti letech stát důstojným českým protějškem slavné monografie o Benediktu Riedovi z pera Götze Fehra, v jistém smyslu Kotrbova protějšku v Německu.

< zpět