Dita Dvořáková

Architektura a státní bytová politika v letech třetí Československé republiky (1945–1948)

Etapa lidově demokratické republiky (1945–1948) představuje období, během něhož se zástupcům české architektonické obce podařilo obsadit vlivné pozice ve státní správě a spoluurčit tak přípravy i průběh poválečné stavební obnovy. Jejich dlouhodobý společensko-reformní koncept, založený na představě překonání liberálního kapitalismu, korespondoval s cíli poválečného socializujícího státu. Architekti se uplatnili především v oblasti plánování bytové výstavby, jež patřila k prioritám sociální politiky první vlády Klementa Gottwalda. Hlavní iniciátoři poválečného stavebního vývoje, radikálně levicově orientovaní architekti Jiří Štursa, Karel Janů, Jiří Voženílek a Oldřich Stibor, participovali na tvorbě štědře dimenzovaného standardu dvouletkového bytu a podíleli se na formulaci zásad zhospodárnění nové výstavby prostřednictvím typizace staveb. Během přípravy dvouletého hospodářského plánu, tzn. ještě před únorem 1948, kalkulovali s industrializací stavebního procesu a státem kontrolovanou výstavbou prováděnou hromadnými akcemi. Zhmotněním teoretických příprav se měl stát nový typ městských obytných souborů, tzv. dvouletková sídliště. V časové tísni, kvůli smíšenému hospodářskému systému, kdy stále převládaly soukromé architektonické ateliéry, stavební firmy i výrobny stavebnin, však tento raný plán typizace a zprůmyslnění architektury ztroskotal.

Dita Dvořáková: dita.dvorakova@vsup.cz

< zpět