Dalibor Veselý

Surrealism and the Latent Reality of Dreams

Hlavním tématem (textu) je povaha snu otevírající otázku, nakolik je zapamatovaný sen přístupný jen v bdělém stavu, jímž je ovlivněn a proměněn. Proměna reality snu hraje rozhodující roli hlavně v umění, kde je sen zachycen nejen slovy, ale často také vizuálně. V historii moderního umění se běžně mluví o interpretacích snů, při čemž se předpokládá, že zdroj snu je ve světě osobní zkušenosti, v rovině, která se často označuje značně problematicky jako oblast nevědomí či podvědomí. Z hlediska současného myšlení oba pojmy ztratily význam ve prospěch nového chápaní vědomí, jeho hierarchie a hloubky. Předpokladem nového chápaní snu je přijetí skutečnosti, že sen je součástí vědomí, které není vědomím sebe sama, ale vědomím artikulovaného světa. Skutečnost, již sen otevírá, není proto třeba hledat v izolované hloubce osobního života, ale v hloubce zkušenosti a reality spontánně získané a vyslovené v našem bytí ve světě. To lze dobře demonstrovat například na obrazech Salvadora Dalího a Maxe Ernsta. Lze tedy vznést otázku, kterou si už položil kdysi André Breton: "Žádný autor se nevyslovil jasně o základní otázce: čím se stává ve snu čas, prostor a princip kauzality." Tomu se věnuje druhá část textu. Jeho hlavním tématem je interpretace Štyrského snů. Štyrského sny jsou výjimečnou příležitostí vidět, co se odehrává na hranicích zapamatovaného snu s odkazem na původní sen na jedné straně a jeho reprezentací slovem a nebo vizuálně na straně druhé. Klíčem k Štyrského souboru snů je historie jeho dětství. Druhým klíčem jsou jeho vlastní slova v úvodu sbírky snů, kde definuje povahu sbírky jako: "Zrození díla ze zdrojů psychických modelů polospánku, prostřednictvím věrných ilustrací snových objektů a autentických záznamů snů." Reference k modelu polospánku představuje vědomé zpracování snu na hranici mezi polovědomě zachyceným snem a jeho tvořivou interpretací, jejíž povahu lze lépe pochopit v rovině latentního světa než v poměrně omezené a problematické rovině osobního "nevědomí".

 

< zpět