Pavol Černý

Románská madona typu "sedes sapientiae" z české soukromé sbírky

Nedávno byla v soukromém majetku v České republice objevena dřevěná románská socha madony. Panna Marie zde sedí na trůnu, levém koleně nese malou postavu oděného a žehnajícího Ježíška a v pravé ruce drží velkou zlatou kouli. Kromě chybějící obličejové části madoniny hlavy, z níž zbyla jen zadní strana s částí koruny, se socha zachovala jinak v dosti uspokojivém stavu. Byla vyřezána z několika málo kusů lipového dřeva a následně polychromována a opatřena textilní bandáží, viditelnou na některých místech. Velikostí na výšku, dosahující původně 34 cm, patří k nejmenším zachovalým památkám této kategorie. Ikonografickým utvářením náleží jednoznačně do typu "sedes sapientiae" (trůn Moudrosti), a ve svém typologickém významu představuje tak narážku na starozákonní "sapientia patris" (Moudrost Otce), již v tomto případě ztělesňuje postava Ježíška. Z formálně stylistického hlediska se tato dřevěná socha řadí do vyzrálé fáze románského umění, nejspíše do doby před 1200, jak vyplývá z plisování spodního oděvu madony, připomínající francouzské gotické plastiky od poloviny 12. století, i z jejího dobového módního oděvu, platného obecně do počátku 13. století. Nejbližší motivické a stylistické podobnosti však má madona z české sbírky s některými analogickými památkami z oblasti dnešního severovýchodního Švýcarska, zejména s románskou sochou Panny Marie z Wil (St. Gallen). Je proto možné, že i tato socha Bohorodičky s dítětem z českého soukromého majetku vznikla původně v tomto prostředí, kde se setkávaly vlivy z Itálie, Francie i německých oblastí.

< zpět