Aleksander Bassin – Lidia Głuchowska

Cubist Idioms Hidden within the Discourses on Modernism and the Avant-Garde in Slovenia

Zhodnocení převážně přechodné role kubismu a postkubismu v dějinách umění bývalého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců doposud neexistuje, vyjma monografické prezentace jednotlivých umělců. Ve Slovinsku se snahy o syntetický přehled modernismu a avantgardy objevují teprve od osmdesátých let 20. století. Obecně převládá názor, že kubismus byl v rámci převážně tradiční, (neo)realisticky orientované místní výtvarné kultury „nemožný“. Nicméně v rozporu s paradigmatem slovinských dějin umění lze prohlásit, že různé podoby kubismu se zde vyskytovaly skrytě, v diskursech o jiných uměleckých směrech 20.století. Současný výzkum vedl k nástinu čtyř fází recepce kubismu. Nejranější fáze kolem let 1919–1924 zahrnuje např. pocézannovské sochařské práce Veno Pilona nebo kuboexpresionistické obrazy bratrů Kraljových (s národním podtextem naznačeným, podobně jako v polském umění, katolickou ikonografií). Některé sochy France Kralje a Lojze Spazzapana připomínají práce Otty Gutfreunda a Augusta Zamoyského v tomto stylu. V díle Avgusta Černigoje se od poloviny dvacátých let objevují semikubistické formy, v obrazech Ivana Čarga kubofuturistické, oboje jsou dodnes většinou přiřazovány ke konstruktivismu. Ve čtyřicátých letech kubismus ovlivnil dílo Stane Kregara, který (stejně jako dříve Veno Pilon) studoval v Praze. To jsou příklady horizontální výměny ve střední Evropě. Členové skupiny Grupa 53 Ivan Seljak-Čopič, Marjan Dovjak (oba byli po druhé světové válce žáky André Lhota) a Milan Berbuč si od poloviny padesátých let uvědomovali význam analytického kubismu pro svou tvorbu. S jistými výhradami je lze označit jako neokubisty. Totéž se týká díla Jure Cihlaře, v němž se ozvěny kubismu objevovaly až do konce sedmdesátých let, a kompozicí Ladislava Pengova, které až do počátku devadesátých let představují jakousi postkubistickou analýzu a mohly by být pokládány za rekapitulaci „neexistujícího kubismu“ ve slovinských dějinách umění.

Kontakt na autora:

aleksanderbassin@yahoo.com / l.gluchowska@isw.uz.zgora.pl

DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2024-0306

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:c6453811-f9e6-4eb2-9f16-8f83a59d9938

< zpět