Petr Jindra

Vladivoj Kotyza: epifanie okamžiku světa

Článek se zabývá uměleckou tvorbou Vladivoje Kotyzy (nar. 1943), který patřil ve druhé polovině šedesátých let k několika autorům své generace rozvíjejícím v návaznosti na proud imaginativního umění, směr označovaný jako fantastický realismus. Zatímco raná etapa Kotyzova díla byla reflektována v katalogových textech nedávných výstav, pozoruhodný vývoj tvorby solitérního autora v dalších desetiletích odborně zpracován nebyl. Již v obrazech z období fantastického realismu se projevovala Kotyzova fenomenologická citlivost, která jej přivedla k specifickému vnímání přírodních a městských scenérií na způsob utkvělé epifanie skutečnosti, jejíž mechanismus je založen na metafyzické neutralizaci tří korelátů Kotyzova obrazového jazyka: předmětu v podobě „reliktu“, času znehybnělého v magickém okamžiku poledne a prostoru nahlíženého jako všepojímající hloubka. V posledních deseti letech otevírá tvorba umělce odlišný problém. Tvoří ji rozsáhlá řada kreseb, jejichž intencí je živé, prézentní zobrazení přírodního fenoménu. Kotyzova kresebná formule je pevně založena na renesančním zobrazení reálného světa. Kreslířské záznamy připomínají svou analytickou a současně živou povahou studie Albrechta Dürera a Leonarda da Vinci, kteří své úsilí o zobrazení singulární přírodní skutečnosti rozvíjeli na pozadí nominalistické metafyziky pozdního středověku, respektive znovuobjeveného epikurejského atomismu z Lucretiova spisu De rerum natura, který ovlivnil vrcholně renesanční umění v Itálii, ale také Cézannovo výtvarné pojetí přírody. Tyto souvislosti zasazují Kotyzovo dílo do historických vztahů, ve kterých ale nejde ani tak o otázku vlivu, jako spíše o samotnou problematiku živého, nikoli reprezentujícího, nýbrž prezentujícího zobrazení přírody. Článek popisuje kreslířovu metodu a snaží se interpretovat jeho úsilí o živé zobrazení přírody z hlediska fenomenologie apercepce a tvůrčího aktu s paralelními odkazy k Lucretiovu atomismu jako určité filosofické a básnické metafoře prézentní epifanie konkrétního okamžiku světa. Ta je základní intencí, již si různorodá, dlouhodobě promýšlená ikonografie Kotyzova díla uchovala až po současné přírodní kresby.

Kontakt na autora:

jindra@zpc-galerie.cz

DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2023-0204

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:947642c4-1103-4895-90e5-5fd82bd462b2

< zpět