Petra Polláková

The Case of Beatrice Cenci: From Guido Reni to David Lynch

Studie zkoumá část bohaté ikonografické tradice barokního obrazu od neznámého umělce ze sbírek Galerie Nazionale d´Arte Antica sídlící v římském Pallazzo Barberini. Obraz, zachycující poprsí mladé ženy, oděné do prostého bílého roucha, s hlavou ovinutou látkou na způsob turbanu, byl koncem 18. století mylně interpretován jako portrét italské šlechtičny Beatrice Cenci, popravené roku 1599 za spoluúčast na vraždě svého otce Francesca Cenciho. Vzhledem k tomu, že Francesco byl za života souzen kvůli mnoha zločinům a znám byl také jeho tyranský postoj k členům rodiny, patřily všeobecné sympatie Beatrici. Dramaticky případ vyostřilo podezření, které vznesl právní obhájce Cenciů, že Francesco svou dceru sexuálně zneužíval. Ačkoli se podezření nikdy nepodařilo prokázat, zajistilo Beatrici "aureolu" mučednice a dalo vzniknout romantickým legendám o jejím životě, a především pobytu ve vězení. V polovině 18. století se příběh Cenciů objevil v tehdy populární kronice Annali D´Italia italského učence Muratoriho. Na sklonku 18. století se ve sbírkách rodu Colonnů našel obraz mladé ženy, který byl označen za portrét Beatrice Cenci. Nedlouho poté začal být obraz spojován se jménem italského barokního malíře Guida Reniho, který údajně navštívil Beatrici v předvečer popravy, aby ji zpodobil ve chvílích nejhlubšího zármutku. Studie se zabývá jak možnými okolnostmi vzniku legend o malování portrétu ve vězení, tak i možnými příčinami tradičního propojení Reniho s tímto dílem. Romantický příběh a obraz, který se k němu vázal, dokázaly především v průběhu 19. století vzbudit fantazii mnohých evropských i amerických literátů či výtvarných umělců a inspirovat jejich vlastní díla. Fascinace údajným portrétem Beatrice Cenci přetrvala až do 20. století a i dnes je živou součástí populární kultury, jak dokazuje například současný americký film, kde se motiv údajného portrétu Beatrice Cenci objevuje a odkazuje na předcházející tradici tohoto motivu v americké literatuře.

< zpět