Hana Vorlová

Die Grassersche Plastik in den Sammlungen von Burg Bouzov

Arcivévoda Eugen Habsburský (1863-1954), velmistr Řádu německých rytířů, nechal v letech 1895-1909 zrekonstruovat a přestavět v neogotickém stylu hrad Bouzov, který si zvolil za své reprezentativní sídlo (dnes je hrad ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci). Aby Bouzov co nejvíce připomínal tradiční gotické rytířské hrady, dal zde jako vášnivý sběratel a znalec nainstalovat rozsáhlou sbírku převážně středověkých obrazů, soch a uměleckého řemesla. Proto také nechal do zcela nově vybudované hradní kaple vsadit originály šesti náhrobníků řádových zemských mistrů, pocházející z bývalého řádového sídla ve franckém Hornecku. S výjimkou těchto náhrobníků a obrazů se bouzovským sbírkám dosud příliš mnoho badatelů nevěnovalo, neboť jde o díla importovaná na přelomu 19. a 20. století, převážně z německých oblastí a Nizozemska. Jako jeden z mnoha doplňků, majících navozovat "středověkou" atmosféru sídla, sloužil (a stále slouží) velmi nenápadný nízký reliéf asketicky vyhublého světce s knihou v ruce a tiárou na hlavě, umístěný na přízedním soklu schodištní haly. Díky pátrání v bavorské metropoli se podařilo nalézt místo, odkud reliéf sv. papeže pochází - z dnes fragmentárně dochovaných chórových lavic mnichovského farního a kolegiátního kostela Panny Marie (Frauenkirche). Jde o práci nejvýznamnějšího mnichovského pozdně gotického sochaře Erasma Grassera (kolem let 1450-1518) a jeho dílny, dokončenou v roce 1502. V hradní kapli na Bouzově najdeme ještě další formálně blízké dílo, baldachýn se dvěma postavami světců, který pravděpodobně také pochází z tohoto celku.

< zpět