Eva Bendová

Bohumila Kubišty. Jeden z mnoha pohledů

Všeobecně známý obraz Bohumila Kubišty Kavárna byl vytvořen v roce 1910 během Kubištova pobytu v Paříži. Podle záměru autora měl veřejně představit zásady jeho tehdejší tvorby - syntézu vnímaných jevů současného života s formami klasického uměleckého projevu. Doposud byla tato malba interpretována v kontextu malířova širšího uměleckého směřování, zejména jeho výrazovým a symbolickým zacházením s barvou a kompozicí. Nabízí se však ještě jedna možnost pohledu, která vychází z fenoménu kavárny jako takové, pochopené Kubištou komplexně. Dokazují to i skici z pařížského náčrtníku. Docházím k závěru, že významnou roli v jeho myšlení hrála strategie pohledových režimů - ztotožnění role recipienta obrazu, role návštěvníka skutečné kavárny, role kavárenského hosta na hranici dění a v jeho centru. Zmiňuji na základě dobových textů, že kavárnu lze pojímat jako specifické místo vizuální komunikace, kde je - v reálné kavárenské situaci - prostor zcela doménou pohledů. Kavárenská specifika a teoretické předpoklady, vycházející z recepčních teorií a teorie "gaze", provázejí tuto úvahu. V malbě Kubišta vědomě obrací pohledový režim - recipient se stává příchozím kavárny, ocitá se na hranici dění, do kterého je vtahován pohledem, kterým dříve byla charakterizována kavárna znázorněná na skicách. Výchozí inspirací byla Kubištovi kurtizána, typická postava Café d´Harcout. Vsazením vyzývavého pohledu této ženy mezi hlavní osoby výjevu Kubišta zdůrazňuje moment svobodné volby se všemi společenskými důsledky. Výjev není jen podívaná jako v případě dobových zobrazení téže kavárny nebo dobových ilustrací, má morální akcent - je syntézou moderní společnosti a její sociální kritikou.

< zpět