Daniela Kramerová

‘We Sell Dreams’: Work Commissioned by the Shah of Iran from Czech Artists in the 1970s

V důsledku růstu cen ropy na světových trzích a díky výrazným proměnám íránské společnosti pod vedením šáha Muhammada Rezy Pahlavího se v průběhu sedmdesátých let 20. století rozvíjela intenzivní spolupráce Íránu se zeměmi západního i východního bloku. Nejviditelnější součástí československých zakázek se vedle četných velkých průmyslových podniků stala výzdoba monumentálních teheránských památníků, glorifikujících vládnoucí dynastii a její společenské reformy. Čeští umělci sem byli angažováni na základě úspěchů národních expozice a především audiovizuálních prezentací na světové výstavě v Montrealu (1967). Umělecké agentuře Art Centrum a hlavnímu iniciátorovi, organizátorovi a autoru koncepce projektů Jaroslavu Fričovi se podařilo zaměstnat řadu ne zcela konformních umělců, kteří v československém komunistickém režimu hledali obtížně možnost uplatnění. Na výzdobě památníku Šahjád, Mramorového paláce a Galerie Negarestan se podíleli například Hugo Demartini, Stanislav Kolíbal, Pavel Nešleha, Bedřich Dlouhý, Bohumil Eliáš, Oldřich Kulhánek, Jan Hendrych a mnozí další. Gesamtkunstwerk propojující díla sochařská, malířská, sklářská, textilní s historickými artefakty, filmovou projekcí a originální a kvalitní hudbou Zdeňka Lišky rozvíjel technické a umělecké prostředky typu polyekranu, Laterny magiky (Brusel, 1958) k technické dokonalosti, monumentalitě a zážitkové opulenci, obsahově však zcela podřízené propagandistickému zadání. Nárazem islámské revoluce střihem skončily rozpracované projekty přinášející jednotlivým umělcům buď pouhé finanční zajištění, nebo možnost neobvykle materiálně neomezené, vlastní umělecké realizace či příležitost k cestování a setkávání se s radikálně odlišnou kulturou, historií a krajinou.

PDF

< zpět