Jakub Potůček

Dopis Jana Kotěry Františku Ulrichovi ze dne 25. ledna 1910

Vypsání soutěže na regulační plán tzv. labské a orliční kotliny v roce 1909 představovalo ve své době jeden z nejzásadnějších urbanistických počinů města Hradce Králové. Do soutěžního klání, o které původně projevili mimořádný zájem také mladí pražští architekti, vesměs stoupenci myšlenek Otty Wagnera, se nakonec přihlásilo pouze devět autorských týmů. Přestože porota nakonec ohodnotila trojici nejpodnětnějších studií (první cenu získal společný návrh Vladimíra Zákrejse, Josefa Šejny a Václava Rejchla mladšího, druhou cenou byla poctěna studie Oldřicha Lisky a Otakara Klumpara a třetí cenu si odnesli projektanti Jan Bažant, Antonín Papež a Julius Spíšek), ani jedna z nich se nedočkala uplatnění v praxi. Do věci se vložil na žádost Františka Ulricha architekt Jan Kotěra, který po detailním prostudování nejvýše oceněných projektů královéhradeckému starostovi doporučil, aby spoluautoři prvních dvou odměněných návrhů, místní architekti Václav Rejchl mladší a Oldřich Liska, společně vypracovali plán nový, definitivní. Kotěra si povšiml, že ani jedna z trojice studií městu nenabízí ideální urbanistickou koncepci, neboť každá z nich dobře řešila jen některé z hlavních požadavků. Definitivní regulační plán Hradce Králové dokončený architekty Oldřichem Liskou a Václavem Rejchlem mladším roku 1911 tak skutečně představoval syntézu hlavních myšlenek obou předcházejících studií z roku 1909. Článek pojednává o anabázi této významné urbanistické soutěže a úzké spolupráci starosty města Hradce Králové Františka Ulricha s architektem Janem Kotěrou.

< zpět