Emma Hanzlíková

Předpoklady vystavování asijského umění v muzejním kontextu. Kuriozity, kořisti a artefakty z pohledu tradice umění východní Asie

Jak pracuje Západ se zdomácnělým obrazem Asie skrz ukázky umělecké tvorby? Od konce milénia je čitelná snaha zvýšit obecné povědomí o umění mimo euro- americký kánon. Současné tendence tak poukazují na nový směr světových sbírek asijského umění. V moderní muzejní praxi nalezneme alternativní způsoby nahlížení na věci ne jako statické trofeje, ale na aktivní činitele a zprostředkovatele jiných světů. V případě expozic asijského umění je vítán přerod z pasivních konstelací, postavených na základech orientalistického chápání světa či národnostních určení, v mnohovrstevnaté instalace, vytvářející prostor pro nové infrastruktury mezi předměty z různých kultur. Snahou tohoto článku je na příkladech vystavování východoasijského umění v evropském a severoamerickém kulturním prostoru, a především v kontextu dosavadních znalostí o tradici vystavování asijských artefaktů v zemích jejich původu, nastínit problematiku, kterou se v současné době zabývají anebo v blízké budoucnosti budou zabývat instituce vystavující sbírky asijského umění. Kromě nástinu primárních problematických teoretických otázek, kde je hranice umění a etnografického artefaktu či jak došlo k orientalistickému nahlížení na umění východní Asie, text stručně postihuje trajektorii, kterou asijské umění v západních sbírkách muselo v uplynulých staletích urazit, aby si vydobylo aktuální samostatnost v muzejních odděleních. Exkurz, který počíná západní apropriací asijských artefaktů a vede k případovým studiím vystavování asijského umění v původním habitatu zemí Číny, Japonska a Koreje, by měl posloužit jako sonda v možných tradičních a přitom inovativních přístupech k narušení standardizovaných postupů, konkrétně chronologicky a dynasticky řazených instalací s tematickým uspořádáním ve skleněných vitrínách, jež jsou dominantní v západních institucích. Tento pohled by mohl být inspirativním zdrojem metod, jak zacházet s uměním Asie, jak je vystavovat a zda by bylo možné narušit pasivitu artefaktů, která jim po přicestování z Východu byla přisouzena v didakticky laděných muzejních strategiích vycházejících z tradice 19. století.

Kontakt na autora:

emma.pech@gmail.com

DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2022-0103

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:611ad6e3-546a-4819-9051-721564c3f589

< zpět