Małgorzata Geron

Reception of Cubism in the Artistic and Theoretical Achievements of the Formiści Group (1917–1922)

Vznik skupiny Formiści (Formisté) v Krakově na konci roku 1917, zpočátku používající název Polští expresionisté, představoval závěrečnou fázi procesu započatého před první světovou válkou. Založili ji umělci narození v osmdesátých letech 19. století, pro něž se výrazové možnosti polského umění přelomu 19. a 20. století vycházející ze symbolismu, impresionismu a neoromantismu již vyčerpaly. Prvním krokem ke spojení s uměleckou avantgardou se pro ně staly články v různých časopisech vydávaných ve Lvově a Krakově. Vedle textů obsahujících informace o expresionismu, fauvismu nebo futurismu zaujímaly zvláště významné místo články o kubismu. Jeden z autorů, Adolf Basler, obchodník s uměním a výtvarný kritik působící v Paříži v okruhu umělců, k němuž patřili mimo jiné André Salmon a Guillaume Apollinaire, často navštěvoval Krakov a přednášel zde především o současném francouzském umění. Nejvýznamnějším momentem ve vývoji skupiny se ovšem staly cesty do francouzské metropole, které podnikli budoucí členové skupiny Tytus Czyżewski, Leon Chwistek, Tymon Niesiołowski, Zbigniew Pronaszko, Jacek Mierzejewski, Eugeniusz Zak a Gustav Gwozdecki. Přímý kontakt s kubismem sehrál rozhodující roli při utváření uměleckého názoru formistů, ale i u dalších umělců ze střední Evropy. Tento proces lze ilustrovat na dílech, která kolem roku 1912, po návratu do vlasti vytvořili bratři Pronaszkové a Czyżewski. Do jazyka polského umění tak uvedli nové formy výtvarného projevu. Výstavy uspořádané formisty v letech 1917–1922 proběhly kromě Krakova také ve Varšavě, Lvově a Poznani a podnítily vznik rozsáhlého uměleckého hnutí. Jeho cílem bylo vytvořit moderní styl založený především na zkušenostech z Paříže spojených s tendencemi přicházejícími z Berlína a Mnichova. Nejdůležitějším aspektem pak byla otázka individuální interpretace formy, zdůrazněná i názvem skupiny. Vnesla do děl formistů futuristický dynamismus, expresionistickou deformaci, kubistickou geometrizaci a dekonstrukci tvaru. Problematiku formy silně zdůrazňovaly i teoretické texty formistů se zřejmými odkazy na knihu Alberta Gleizese a Jeana Metzingera Du cubisme.

Kontakt na autora:

m.geron@poczta.fm

DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2024-0304

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:f1df72a1-73c3-4ff6-acf0-64d3ead6cf99

< zpět