Aleš Mudra

K branám ráje a Jeruzaléma. Významy reliéfu na portálu klášterního kostela v Plasích

Nedávno odkrytý západní portál baziliky kláštera cisterciáků v Plasích v západních Čechách s reliéfním tympanonem podstatně obohatil fond sochařství 12. století. Studie zkoumá jeho ikonografii a výtvarné zdroje v souvislostech typologie byzantských a italských artefaktů 7.–12. století s přesahy do imperiální symboliky starověkého Říma. Motiv kříže s dvojicí stromů byl velice rozšířen v sochařství regionů po cestě z Říma na sever do Lombardie, kam Češi dojížděli v letech 1158–1162 ve službách císaře Friedricha Barbarossy a odkud si po vojenských úspěších odváželi různé poklady. Přátelské kontakty českého panovníka Vladislava II. s byzantským císařem Manuelem Komnenem umožnily přenos vzorů z východu a asociace motivu se staurotékami. Související triumfální a rajská symbolika kříže byla využívána v rámci dobové kampaně předcházející třetí křížové výpravě, jíž se aktivně účastnil syn fundátora plaského kláštera a toho času jeho patron a stavebník kníže Bedřich. Významy motivů sloupu, hvězdy, květiny a polygramu jsou pojímány především jako adaptace a aktualizace antických vzorců (zahrnujících i transkulturní „přirozenou“ symboliku) pomocí biblických metafor a křesťanské exegetiky, sledované ve výtvarných tradicích raného středověku. Pozornost je věnována také problémům percepce a dekódování významů v prostředí s nerozvinutou vizuální kulturou, s přetrvávajícími odkazy na pohanství a navíc omezenou předpisy řádu cisterciáků. Reliéfní symboly signalizovaly pro příchozí návštěvníky přechod do sakrální sféry, ale také zprostředkovávaly jejich vtažení do performativních souvislostí portálu a kostela a výzvu k participaci na rituálech. Aktuální odkazy na étos právě probíhajících křížových výprav spojovaly s nadčasovými náboženskými významy, zahrnujícími i základní paradox křesťanského umění, tj. zobrazení nezobrazitelného. Kříže bez Ukřižovaného a sloup- -Kristus se vyhýbají problému (ne)totožnosti obrazu a jeho archetypu. Abstraktní formy zde snáze než figurální obrazy přesměrovávají pozornost k podstatě významu — k nespatřitelnému a nezobrazitelnému božství.

Aleš Mudra: mudra26@gmail.com

< zpět