Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCO | ARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts Index | European Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)
Lidia Głuchowska
Cubist Idioms and Reinventions: Decentred Microhistories from Central Europe
Kubismus stále spojován převážně jen s Paříží, a to navzdory několika desetiletím úsilí o decentralizaci modernismu i skutečnosti, že vlivný polsko-židovský kritik Adolf Basler již v roce 1913 prohlásil kubismus za nový styl, univerzální podobně jako byla gotika. V poslední době někteří badatelé požadují periferizaci Paříže, poněvadž status uměleckého centra získala jen díky mnoha umělcům, kteří přispěli k šíření kubismu a transkontinentálnímu diskurzu, např. i díky těm ze středovýchodní Evropy. V kontextu střední Evropy byl již v osmdesátých letech uznán západními badateli pouze „český kubismus“. Stalo se tak i díky tomu, že se lokálně stal základem národního stylu, a proto mu byly věnovány nejrůznější studie. Český (resp. československý) výzkum lokální varianty kubismu před první světovou válkou a kubismu v meziválečném období, který probíhal i v době, kdy v celém východním bloku byla závazná doktrína socialistického realismu, lze pokládat za vzor pro celý region. Čeští badatelé ovšem namítali, že používání sousloví „český kubismus“ je sebekolonizací. Vlivní kritici z okruhu časopisu October měli za pravé kubisty pouze Picassa a Braqua a Edward R. Fry podceňoval geometrické umění vznikající mimo Paříž. Již Apollinaire a Basler však kubismus považovali za heterogenní styl, vznikající současně v mnoha zemích. Výzkumný projekt Idiomy a revize kubismu „mimo centrum“. Estetika, funkce a politické konotace umožnil objevy např. polsko-české nebo česko-maďarské a maďarsko-rakouské horizontální sítě, upozornil na řadu „zapomenutých“ umělců a umělkyň, díky nimž se tento styl rozšířil, nebo např. na maďarský podíl na transferu kubismu do Spojených států. Publikování nových pramenných textů v angličtině by mělo zintenzivnit výzkum „menšinového(ých) modernismu(ů)“ a také pomoci překonat omezení národních historiografií umění, v nichž byly určité jevy dosud marginalizovány, a jež vyžadují další kritické zkoumání v transnacionálních souvislostech.
Kontakt na autora:
l.gluchowska@isw.uz.zgora.pl
DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2024-0301
Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:30a1913f-f498-4976-880d-c1dd1fff9dc5
< zpět