Piotr Pajor

The Poverty and the Power: Duke Boleslaus the Chaste’s Patronage of the Franciscans in 13th-century Lesser Poland

Studie zkoumá donace knížete Boleslava Stydlivého zaměřené na františkány a klarisky. Boleslav vládl v krakovském a sandoměřském knížectví v letech 1243–1279. Jeho první významnou fundací byl mužský a ženský dvojklášter v Zawichostu vystavěný přesně podle vzoru kláštera františkánů a klarisek v Praze. Boleslav klášter založil pro svou sestru Salomenu, jež se stala první polskou klariskou, podobně jako český král Václav I. založil v Praze klášter pro svou sestru Anežku. Zawichost ohrožovaný pohanskými nájezdy řeholnice brzy opustily a přesídlily do nového kláštera v neosídlené oblasti v údolí řeky Prądnik nedaleko Krakova. Nový klášter byl pojmenován Skála Panny Marie (Lapis Sanctae Marie) a díky svému jménu tato fundace získala také votivní význam. Když byl Boleslav jako dítě knížetem Konradem Mazovským zbaven trůnu, ukrýval se v hradu Skała (Skála) zbudovaném slezským panovníkem Jindřichem Bradatým. Nakonec byli kníže a jeho sestra pohřbeni ve františkánském kostele v Krakově. Přestože řeholní bratři dorazili do tohoto města dříve, než Boleslav získal trůn, byl později považován za zakladatele kláštera. Na rozdíl od Zawichostu a Skały nejsou pro klášter v Krakově známé žádné knížecí listiny. Navzdory dlouhé diskuzi o datování a stratifikaci kostela dokončeného pravděpodobně až kolem roku 1300 neměl Boleslav pravděpodobně žádný vliv na jeho podobu a zvolil si ho za své pohřebiště až poměrně pozdě. Nepochybně však právě Boleslav zavedl tradici knížecích klášterů, jež se před jeho panováním v Malopolsku neobjevila. Řád svatého Františka, který se rozhodl podporovat, představoval nový druh zbožnosti a mimořádná podpora mendikantů přitom byla současná s podobnými aktivitami českých a maďarských panovníků.

< zpět