Zuzana Všetečková - Dalibor Prix

Nástěnné malby v kapli sv. Prokopa v Praskolesích u Hořovic

Kaple sv. Prokopa v Praskolesích je prostým sálovým jednolodím s trojbokým závěrem a téměř čtvercovou lodí. Pískovcové kamenické články byly dovezeny do Praskoles snad z dílny, která se podílela na výstavbě hradu Karlštejna v padesátých a šedesátých letech 14. století. Kaple byla vystavěna jako hřbitovní. Komorní prostor postrádal jakoukoliv kamenickou výzdobu nebo členění a nebyl nikdy zaklenut. Patronátní právo ke kostelu v Praskolesích měl český panovník - císař Karel IV. a Václav IV., stavebníkem mohli být faráři Velík (1359-1360), Matyáš (1360-1368), Valentin (1371-1380). V letech 2005-2008 zde Miroslav Slavík odkryl a restauroval monumentální legendu sv. Prokopa, postavy sv. Michala, Jana Křtitele, sv. Apoleny, Markéty a asi Anežky Římské. Legenda sv. Prokopa se nachází v rukopisu Liber depictus z roku 1358 (Wien, ÖNB, Cod. 370, fol. 70v-73r.), v monumentálních malbách se objevuje poprvé. Praskoleský malíř ji rozvrhl do dvou pásů, v nichž se nacházejí narativní a dvorské scény. Zvlášť zaujme Vyhnání ďáblů z jeskyně a Vyhnání německých mnichů ze sázavského kláštera, Zázrak s tunikou darovanou žebrákovi, Soběslav a Břetislav mezi preláty nebo panovníky a Setkání knížete Oldřicha se sv. Prokopem při lovu na jelena. K určení výjevů jsme zvolili text České legendy z doby Karlovy. Kompaktní obrys postav sv. Prokopa a mnichů, idealizované tváře panovníků (prelátů) a elegantní postoje sv. Michala a Markéty se objevují v malířství osmdesátých nebo devadesátých let 14. století. Scéna Vyhnání německých mnichů ze Sázavského kláštera souvisela s dobovým národnostním cítěním dvora Václava IV. Monumentální legenda sv. Prokopa v Praskolesích zůstává zatím ojedinělá, k mladším příkladům patří dvě scény v kostele v Pardubičkách.

< zpět