Štefan Valášek

The Mediaeval Wall Paintings in All Saints Church in Ludrová (Slovakia): Artists and Artistic Influences in Central Europe in the First Half of 15th Century

Liptov patřil k perifernímu, nepříliš hospodářsky a kulturně vyspělému pohraničnímu území v bývalém Uherském království. Avšak i v takovém kraji se nalézají výjimky, umělecká díla vynikajících kvalit. Nástěnné malby v Ludrové–Kútě to jasně dokládají. Bádání o historii a kulturním dědictví Liptova sahají do druhé poloviny 19. století, ale jako první zasadili do středoevropského kontextu ludrovské nástěnné malby čeští autoři Vlasta Dvořáková, Josef Krása a Karel Stejskal. V knize Středověká nástěnná malba na Slovensku (1978) poukazují na analogické malby v pohraničních oblastech bývalého Uherského království (v Bruck an der Mur a Utschtalu ve Štýrsku či v Mălăncravu v Transylvánii) s některými českými iluminovanými rukopisy z počátku 15. století (například ve Zmrzlíkově bibli). Autor tohoto příspěvku nenachází podobnosti a souvislosti s nástěnnými malbami již zmíněných oblastí. Za pravděpodobnější považuje výzkumy Josefa Krásy, který zdůrazňoval vliv českého knižního malířství na tvorbu Mistra z Ludrové. Gerhard Schmidt si v českém umění krásného slohu všiml výrazného sklonu k idealizaci a potlačování emotivnosti. Jako jeden z četných příkladů uvádí kánonový list z Misálu Zbyňka Zajíce z Hazmburka. Podobné znaky nalézáme také v ludrovském kristologickém cyklu ve scénách Snímání s kříže, Ukládání do hrobu, Zmrtvýchvstání a Noli me tangere. Na základě dosavadních výzkumů autor dospěl k názoru, že nástěnné malby z Ludrové se řadí k uměleckým dílům, která ovlivnilo české umění z doby kolem roku 1400. Podobnosti a analogie s některými českými iluminovanými rukopisy (s Misálem Zbyňka Zajíce z Hazmburku či s Misálem Jana Strniště z Jablonného) by nasvědčovaly tomu, že Mistr nástěnných maleb působící v presbytáři kostela v Ludrové–Kútě byl vyškolený v Praze.

< zpět