Ivo Hlobil

Challenge and Risk: The Parlerian Statues on the Old Town Tower of Charles Bridge. A Reinterpretation

Úvahy o přibližné době vzniku výzdoby Staroměstské mostecké věže oscilují kolem letopočtu úmrtí Karla IV. (1378). Ovšem mimořádná socha Věžníka vznikla až s definitivním dokončením věže v roce 1451. Významem zdejší sochařské výzdoby se zejména zabývali Karel Stejskal, Rudolf Chadraba, Jaromír Homolka, Ivo Kořán a naposledy Jakub Vítovský. Stať stručně rekapituluje závěry, k nimž tito historici umění dospěli. Interpretace mimořádného souboru monumentálních parléřovských skulptur znamená velkou badatelskou výzvu a zároveň vysoké riziko chybných závěrů a historizujících fabulací. Autor stati připojil vlastní podněty k reinterpretaci. Upozorňuje, že vžitá pojmenování „západní“ a „východní průčelí“ Staroměstské mostecké věže vyhovují orientačně, ale z historického hlediska nepostačují. Západní průčelí považuje analyticky za přiměřenější označovat jako „staroměstské“, východní jako „císařské či královské“. Přítomnost lva nad sochami Karla IV. a Václava IV. inovativně chápe jako symbol jejich a věčného života obou Lucemburků. Dále upozorňuje na přehlíženou zprávu V. F. Weleby z roku 1827, definitivně prokazující existenci sloupu sv. Václava před průčelím věže. Odtud vyvozuje důsledky pro interpretaci sochařské výzdoby věže. Překvapivě shledal některé ikonografické shody mezi maskami na věži a v papežském paláci v Avignonu. Ušlechtilá parléřovská maska dívky srostlé s vegetativním věncem, typu „Dafné“, proslavená typologicky shodnou konzolou v Schnüttgenově muzeu v Kolíně nad Rýnem, má starší předchůdce v českých zemích nejen na Staroměstské mostecké věži, kde na to upozornil Karel Stejskal, ale také už v jedné ze dvou figurálních konzol jižního portálu Týnského kostela (po roce 1350), mezi figurálně zdobenými konzolami pod klenbou v ambitu kláštera cisterciaček na Moravě ve Starém Brně (po roce 1323) a ve slezské Vratislavi. Zde všude se figurální konzoly typu „Dafné“ vyskytují v páru s podobně vegetabilně ozdobenými maskami muže. Vzhledem k standardní interpretaci kolínské konzoly jako „pramáti Evy“ by měly zobrazovat „praotce Adama“. Nicméně na českých, moravských a slezských klenebních konzolách typu „Dafné“ pochopitelně nestojí socha Panny Marie, stěžejní argument pro výklad kolínské konzoly jako zobrazení „pramáti Evy“. Správná interpretace figurálních masek tak zůstává, stejně jako mnoho dalších otázek sochařské výzdoby Staroměstské mostecké věže, nadále otevřená.

PDF

< zpět