Dragan Damjanović

Architect Marko Vidaković, Zagreb Exhibition of Contemporary Czechoslovakian Architecture (1928) and the Beginnings of Modernism in Croatian Architecture

Česká moderní architektura výrazně ovlivnila Chorvatsko – díky práci českých architektů v Chorvatsku (například na stavbě Baťovy továrny v Borovu), a především díky mnohým chorvatským a jugoslávským architektům, kteří prošli školením na pražské technice. Marko Vidaković (Golubinci, 18. 7. 1890 – Záhřeb, 5. 1. 1976) patřil k těm velmi významným. Po roce studia na Technické univerzitě ve Vídni (1909–1910) studoval s přestávkami na České vysoké škole technické v Praze v letech 1910–1919. Zásadně přispěl ke zrodu moderní architektury v Chorvatsku svou účastí na organizaci výstavy Současná československá architektura v Záhřebu (17. března – 1. dubna 1928), připravené za pomoci Zdeňka Wirtha z československého Ministerstva školství a národní osvěty. Krátce po výstavě Vidaković navrhl a postavil jednu z prvních staveb v internacionálním stylu v Záhřebu, vilu v Jurjevské ulici 27a, jejímž majitelem byl Ljudevit Pfeffernan (1928–1929). V tomto i v jeho pozdějších architektonických návrzích (v nerealizovaném návrhu pavilonu pro Záhřebské výstaviště z roku 1931) se projevují vlivy z tvorby českých architektů. Přestože Pfeffermanova vila byla Vidakovićovým posledním postaveným projektem, nerealizované návrhy různých budov pro Záhřeb (přístřešky tramvajových zastávek, 1930; pavilon umění, 1930) jasně svědčí o velkém talentu architekta, jenž si osvojil slovník moderní architektury. Prostřednictvím četných článků publikovaných v lublaňském časopise Architektura a v denním tisku vydávaném v Záhřebu a Bělehradu se významně podílel na šíření internacionálního stylu v Chorvatsku a Jugoslávii. Během druhé světové války se aktivně účastnil kampaní na záchranu srbských dětí v profašistickém Nezávislém státě Chorvatsko.

< zpět