Richard Němec

Die Burg- und Klosteranlage Oybin im Kontext der regionalen und höfischen Architektur Karls IV.: Zur Verbreitung des Stils der Prager Veitsdomhütte

Sochařské dílo - torzo tympanonu portálu s českým dvouocasým lvem a figurou donátora, nalezené v sutinách před západní fasádou celestinského klášterního kostela vystaveného na severní hranici Koruny - manifestuje bezpochyby příslušnost ojvínského kláštera k českému království a zeměpanské autoritě. Heraldicko-ikonografická analýza umožňuje takovouto interpretaci. Dá se srovnatelná forma propagandy, pomocí níž by byly aktualizovány zeměpanské nároky, doložit i na základě užitých architektonických norem? Poukazují věrně aplikované stylistické prvky, jako motivy okenních kružeb, podoba liliového vlysu či specifická profilace stáčeného hruškovce, na nejvyšší církevní stavbu Čech, na svatovítskou katedrálu? Manifestoval zeměpán takto legitimní vladařský nárok? Vycházejíce z tohoto okruhu otázek byly na základě stavebně-historického průzkumu a vyhodnocení časových záznamů v písemných pramenech vymezeny jednotlivé stavební etapy celestinské kostelní stavby a tyto podrobeny stylistické analýze. Stavba ojvínského kostela se odlišuje od stávajících stavebních projektů Karla IV. v Žitavském kraji, jeho domů situovaných přímo v Žitavě, v jednom z měst tzv. hornolužického Šestiměstí, a na jablonecko-žitavské obchodní stezce (Neuhaus), a řadí se do kontextu staveb vzniklých v okruhu dvora Karla IV. Kostelní stavbu charakterizují v poslední stavební etapě elementy reprezentativního stylu Karla IV. (Sázava, Skalice, Praha-Karlov a další), jež je veskrze možné označit jako imperiální. Pro tuto stylisticky novou orientaci se dá přijmout jako terminus post quem rok 1371. Tento konzervativní styl, vycházející ideově ze stylu prvního stavitele pražské svatovítské katedrály Matyáše z Arrasu, žil - daleko intenzivněji rozšiřovaný než styl Petra Parléře - i nadále v architektuře na území Čech.

< zpět