Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Tadeáš Kadlec

Dům v zahradě Heřmana Jakuba Černína z Chudenic, dříve ve Vídni-Leopoldstadtu

Stavbu domu v zahradě hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic v Leopoldstadtu na předměstí Vídně lze označit za jednu z nejvýznamnějších prací stavitele Giovanniho Battisty Maderny. Černínská zahrada ani v ní vystavěný dům se dnešních dnů nedočkaly. Podobu obytné stavby — či spíše různé fáze jejího postupného utváření — ale podrobně prostředkuje početný soubor Madernových stavebních výkresů, dochovaný v černínském rodinném archivu (Státní okresní archiv Jindřichův Hradec). Černínův zahradní dům zatím nebyl předmětem patřičné badatelské pozornosti a ze souboru Madernových výkresu byla v minulosti publikována jen malá část. Jejich podrobné představení je jedním z dílčích cílů této studie. Nedochovanou stavbu lze řadit do kontextu soudobého stavitelství v Čechách. Zdá se totiž, že stavitel svůj návrh volně založil na vzoru tehdy současných realizací Jeana- -Baptisty Matheye, v čele se zámkem Václava Vojtěcha ze Šternberka v Praze-Troji. V prostoru soudobé Vídně a jejího bezprostředního okolí se tak Madernova stavba jeví jako ojedinělý případ „českého“ importu. Svůj podíl na volbě možného vzoru mohl mít sám stavebník, který Matheye v podobné době — ač v jiných záležitostech — opakovaně kontaktoval. Jak se zdá, mladý hrabě Černín — podobně jako jeho otec, stavebník Černínského paláce v Praze-Hradčanech — oplýval jistou zálibou i znalostí ve věcech stavitelství. Jakým způsobem se na podobě svého předměstského sídla podílel, přímo prozrazují některé z dochovaných písemností. Korespondence týkající se stavby domu v zahradě v Leopoldstadtu, prozrazuje, jakou měrou Černín ještě v průběhu stavebních prací usměrňoval Madernovu tvůrčí činnost. Jako značně pozoruhodné se přitom jeví, že některé z Madernových výkresů hrabě ve zřejmé touze po dosažení co nejuspokojivějšího řešení konzultoval dokonce s toskánským korunním princem Ferdinandem Medicejským, s nímž se seznámil v průběhu své teprve nedávné kavalírské cesty.



Kontakt na autora:

kadlec@udu.cas.cz


DOI: https://doi.org/10.54759/ART-2024-0204

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:bfac8b2f-34a3-4115-8a97-760a04944b09

< zpět