Petr Skalický - Jan Dientsbier

Mezi vzpomínkou, exemplem a obrazem. Nástěnné malby v kostele sv. Vavřince v Brandýse nad Labem

Ve studii se na pozadí dobových textů a nástěnných maleb v kostele sv. Vavřince v Brandýse nad Labem snažíme přispět k složitým medievistickým otázkám okolo vztahů slova a obrazu. Ukazujeme, že starší interpretace maleb často podléhaly dobovým diskursivním regulativům natolik, že opomíjely důležité detaily zobrazení. V prvním části článku revidujeme dosavadní votivní četbu malby tzv. mlynářského cyklu. Námět patrně vychází z příběhu o kustodce Beatrix. Ten je známý z populární sbírky exempel Caesaria z Heisterbachu. Moralitu, která se částečně odchyluje od textu, patrně obklopovaly tematicky podobné cykly. V části druhé nově nahlížíme doposud odděleně interpretovanou dvojici maleb Trůnu milosti a tzv. Zázračného rybolovu na epištolní straně triumfálního oblouku. Jako klíč k četbě maleb nám posloužila homilie O království nebeském v 11. kapitole Vita Caroli Quarti, která je objasňuje jako tematicky kompaktní alegorii Nebeského království a Posledního soudu. Opět nejde o ilustraci homilie, ale o nový celek, který patrně vznikl kombinací s dalšími náměty, například s legendárním popisem vidění sv. Benedikta. Třetí část se věnuje jedné ze scén mariánského cyklu v presbytáři. Vzácně se vyskytující výjev Přepadení sv. Rodiny na cestě do Egypta byl doposud chybně interpretován jako scény Útěk do Egypta a Vraždění neviňátek. Závěrem upozorňujeme na možnou dualitu vztahů mezi texty a malbami. Zasazení zmíněné homilie do textu Vita Caroli Quarti souvisí s popisem Karlovy cesty do Staré Boleslavi, která nutně vedla přes Brandýs. Spíše než ke zjednodušující dataci maleb vybízí úvaha k revizi často zažité představy o jednosměrnosti vztahů směrem od slova k obrazu. Příklad brandýských maleb znovu demonstruje, že středověký obraz byl svébytným médiem se specifickou "gramatikou", a nelze ho proto vnímat jako pouhou ilustraci textu.

< zpět