Achim Timmermann

A Sacrament House in Jerusalem: Time- and Spacebends in a Polish Entombment (c. 1465)

Tato krátká studie zkoumá řadu časových a prostorových dvojznačností v polském obrazu Kladení Krista do hrobu, který původně patřil k triptychu objednanému asi v roce 1465 pro hlavní oltář dominikánského kostela v Krakově. Malba, nyní vystavená v Národním muzeu v Krakově, zobrazuje kladení do hrobu odehrávající se před městskými hradbami Jeruzaléma. Zvláštní na této scéně je architektonický rámec Kristova hrobu, který je zjevně vytvořený podle pozdně gotických výklenkových sanktuarií nebo pastoforií (například pastoforium z Charvatců v severních Čechách datované do let 1460-1470), tedy podle schránek na posvěcenou hostii. Tento záměrný architektonický anachronismus vytváří vizuální a sémantickou oscilaci, v níž se z "tam a tehdy" stává "tady a teď", Kristovo historické tělo se stává svým meta-historickým dvojníkem, eucharistií, a v níž se městské hradby biblického Jeruzaléma dočasně staly hradbami pozdně středověkého Krakova - a naopak. Tento svatostánek-hrob mohl být především zamýšlen jako upomínka na určitou událost liturgického roku, na depositio hostiae (nebo depositio crucis), které nastalo na Velký pátek a které představovalo úvodní akt velikonočního dramatu.

< zpět