Aleksandra Paradowska

‘Hitler’s Officials at Home’ in Germany-Occupied Poland

Bývalá sídla vrcholných představitelů nacistického Německa v okupovaném Polsku mají i po druhé světové válce působivou, znepokojivou podobu. Jejich přítomnost je stále jasně patrná zejména v konkrétních budovách nebo v místech zaniklých staveb, ale zachycují ji také dobové propagandistické fotografie a publikace. V článku se zabývám dvěma významnými rezidencemi, které dodnes nesou stopy zásahů německých stavebníků, bývalým císařským hradem v Poznani, jenž si přivlastnil gauleiter vartské župy Arthur Greiser, a královským hradem Wawel v Krakově, v němž se usídlil generální guvernér Hans Frank. Oba stavební komplexy prošly řadou výrazných úprav s cílem připomínat novou symbolickou funkci, kterou měla tato německá mocenská centra plnit v nově zřízených německých správních útvarech, říšské župě Povartí a Generálním gouvernementu. Rezidence byly přebudovány také s ohledem na Hitlera a v obou měl k dispozici svůj vlastní apartmán. V pojednání o sídlech a úpravách, jimž byla vydána napospas, se pokusím analyzovat způsoby využití architektury při upevňování autority moci. V tomto procesu měly architektura i její vizuální reprezentace stejnou důležitost. Němečtí nacističtí funkcionáři stavební činnost přizpůsobovali Hitlerovým představám a zároveň se museli vypořádat s možnostmi i omezeními v lokálních podmínkách. Abych načrtla širší souvislosti německého působení a jeho symbolické longue durée, rozhodla jsem se přehled rozšířit o střídající se období okupace a nezávislosti — o trojí dělení Polska, druhou Polskou republiku, druhou světovou válku, poválečné období a současnost. Ve svém výzkumu navazuji na knihu Despiny Stratigakos Hitler at home (2015) a také na výzkumy kulturního dědictví, zejména na odvětví zabývající se „nepohodlným dědictvím“ a „dědictvím krutosti“.

Aleksandra Paradowska: aleksandra.paradowska@uap.edu.pl

< zpět