Alena Kavčáková

Zdenka Burghauserová – organizátorka výstav českých umělkyň v Amsterdamu a Haagu v roce 1929

Zdenka Burghauserová (1894–1960), jež se stala na meziválečné umělecké scéně svým výrazným malířským projevem nepřehlédnutelnou, v současnosti patří k pozapomenutým osobnostem českého umění. Před sto lety (1920) přitom náležela k zakládajícím a také nejaktivnějším členkám Kruhu výtvarných umělkyň. Edice dosud nepovšimnutých dopisů z její částečně dochované korespondence s Rosou Manus, významnou představitelkou nizozemského a světového ženského hnutí, Albertine van Aerssen, členkou umělecké komise Nederlandsche Vrouwenclub v Amsterdamu, s vyslancem v Haagu Miroslavem Plesingerem-Božinovem a jeho manželkou, malířkou Annou Plesingerovou-Božinovou, či s Vladimírem Matějkou, prvním tajemníkem Československého vyslanectví v Haagu, dokládá spolu s informacemi obsaženými v archiváliích z let 1928–1930 její intenzivní úsilí o vystavení prací českých výtvarných umělkyň v Nizozemsku. Ačkoli byla privátní organizační práce Zdenky Burghauserové provázena nejednou komplikací způsobenou jejími nestandardními postupy a příliš impulzivním jednáním, jež aktuálně odráželo psychický stres způsobený tíživou životní situací, vyústila v rozvinutí spolupráce s nizozemskými ženskými kluby a roku 1929 v úspěšnou realizaci výstav volné a užité tvorby jedenácti českých umělkyň v Amsterdamu a Haagu. Na rozdíl od prezentací děl českých umělkyň na výstavách v Athénách, Vídni či Buenos Aires nebyly tyto výstavy pořádány z důvodu dočasné krize osobních a spolkových vztahů Zdenky Burghauserové pod záštitou Ženské národní rady a Kruhu výtvarných umělkyň. Spolu s nimi však sehrály významnou roli v procesu ženské emancipace na poli československého výtvarného umění, jehož internacionálním přesahům korelujícím se záměry mezinárodní politické propagace demokratického systému mladé Československé republiky se po polovině dvacátých let postupně dostávalo oficiální státní podpory.

Alena Kavčáková: alena.kavcakova@upol.cz

< zpět