Barbora Klipcová – Petr Uličný

Domenico Pugliani: A New Face in the History of Wallenstein Palace in Prague

Článek přináší edici a komentář k nalezenému seznamu smluv uzavřených v letech 1623–1630 se štukatéry, malíři, kameníky a dalšími řemeslníky zaměstnanými na stavbách Valdštejnova pražského paláce a dvora se zahradou v Bubnech u Prahy. Pramen přináší svědectví o Domenicu Puglianim, florentském malíři, který nebyl dosud v souvislosti s Valdštejnským palácem zaznamenán a kterého lze nyní označit za autora většiny maleb paláce. Podle seznamu byla v březnu roku 1627, ale ve skutečnosti až roku 1628, s Puglianim uzavřena smlouva na práce přisuzované dosud jinému florentskému malíři s podobným stylem, Baccio del Biancovi. Jak později del Bianco uvedl ve svém biografickém listu, pracoval v paláci na výzdobě hlavního sálu, audienční síně a kaple a na dalších zakázkách. Práce musely probíhat někdy v roce 1623. Díky seznamu můžeme nyní s jistotou připsat del Biancovi jen fresku na stropě hlavního sálu zobrazující boha Marta, zatímco Puglianiho lze označit za autora většiny ostatních maleb včetně oltářního obrazu v kapli sv. Václava, zhotoveného v roce 1630. Dá se ztotožnit i s „vlašským malířem“, který podle Valdštejnova dopisu z roku 1632 pracoval předtím na jeho pražském paláci a kterého chtěl vévoda nyní poslat do Jičína k výzdobě tamního sídla a kostela sv. Jakuba. Puglianiho absenci ve Florencii potvrzují i italské prameny, které uvádějí, že v letech 1628–1633 byl v „Germanii“. Seznam tak odhaluje, že tím místem byla Praha. Pugliani se spolupracovníky zřejmě provedl v letech 1629–1630 také malby loggie, i když ty seznam smluv neuvádí. Do dubna roku 1630 je datována smlouva uzavřená s ním na výmalbu retirády vedle loggie. Zaznamenány jsou rovněž smlouvy z roku 1626 na provedení grotty v zahradě Valdštejnovy vily v Bubnech. Smlouva na vyštukování hlavního sálu, kaple, audienční síně a dolní galerie byla se štukatérem Domenicem Canevalle sepsána již v dubnu roku 1623, tedy půl roku předtím, než byl Valdštejn v září jmenován knížetem. Přestavbu svého paláce v knížecí sídlo tedy zahájil Valdštejn s velkým předstihem již v roce 1622.

PDF

< zpět