Bronislava Rokytová

‘Lieber Herr Beckmann…’ From Wassily Kandinsky’s letters to Hannes Beckmann in Prague (1934–1939)

Ve sbírce The Getty Research Institute v Los Angeles se dochovalo jedenáct dopisů Vasilije Kandinského (1896–1944), které psal z Paříže do Prahy svému bývalému studentu z Bauhausu v Dessau. Německý umělec Hannes Beckmann (1909–1977) patřil k antinacisticky smýšlejícím emigrantům, z nichž mnozí ve třicátých letech 20. století nalezli azyl v Československu. Konvolut dopisů z let 1934–1939, které mu Vasilij Kandinský adresoval, jsou ve fondu Hannes Beckmann uloženy i s další korespondencí zajímavých osobností, mimo jiné z Československa. Dopisy Vasilije Kandinského objasňují přátelský vztah, který umělec se svými studenty udržoval i po uzavření Bauhausu. Hannes Beckmann mu pravidelně do Paříže zasílal fotoreprodukce svých nových děl a konzultoval s Kandinským statě o umění, které publikoval v Praze. Jeden z dopisů obsahuje podrobný Kandinského komentář k článku o skupině Der Blaue Reiter, reagující na výstavu Entartete Kunst v Mnichově. První část dopisů do roku 1935 vyjadřuje spíše kulturní a společenské dění. Dopisy napsané po roce 1937 však již citelně odrážejí zásahy sílící nacistické politiky, která začala ovlivňovat životy umělců v Praze i v Paříži. Události, které vedly až k obsazení Československa Německem, byly pro Hannese Beckmanna impulsem k hledání možností, jak odejít do zahraničí. Vasilij Kandinský, který oslovil v této záležitosti například Josefa Alberse, se snažil Beckmannovi i jeho rodině zajistit pomoc, aby mohli odcestovat do Spojených států amerických. Po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava to však již bylo velice složité. Přesto poslední Kandinského dochovaný dopis končil nadějí, „manchmal kommt die Chance ‚über Nacht‘, und so wird es wohl auch in Ihrem Fall werden.“ [Někdy se naskytne příležitost „přes noc“, a tak to bude určitě také ve Vašem případě.] 

PDF

< zpět