Daniela Rywiková

The Question of the Krumlov Miscellanea: The Chalice as Utraquist Symbol?

Český dějepis umění tradičně spojuje tzv. Krumlovský sborník s utrakvistickým prostředím počátku husitských bouří. Kodex obsahuje řadu textů určených řeholníkům: vedle Zrcadla lidského spasení traktáty Alberta Velikého a Heinricha Susa, mystická pojednání o dokonalosti monastického života od sv. Bonaventury, Husův traktát O sedmi smrtelných hříších, který je ve sborníku uveden jako anonymní, a Knížky o smrti mládence bujného od Tomáše ze Štítného. Husův a Štítného traktáty byly do souboru zařazeny jako tematicky vhodné k moralizujícím mystickým textům Bonaventury a Alberta Velikého o dokonalém duchovním životě, a byly naopak určeny laikům. Rukopis patrně objednal roku 1417 v Praze Oldřich z Rožmberka pro krumlovské františkány, kterým rukopis mohl sloužit jako "textová příručka" pro pastorační činnost vykonávanou jak v laickém prostředí, tak u sousedících klarisek. Také dvě známé "husitské" iluminace sborníku, Král David s kalichem ve štítě (pag. 40) a Adorace kalichu s monstrancí (pag. 190), reflektují aktuální situaci v Čechách a na rožmberském panství v roce 1417, kdy se pražská univerzita přihlásila ke kalichu a kdy Oldřich z Rožmberka nařídil na svém panství přijímání pod obojí. Této situaci by odpovídalo zejména zmíněné vyobrazení skupiny věřících, adorujících na oltářní menze kalich s hostií (pag. 190). Skutečnost, že scéna neapostrofuje aktivní laické přijímání sub utraque, ale pasivní ostensio a adoratio, svědčí o vágní představě o liturgické praxi spojené s laickým kalichem. Datování rukopisu podporuje také modré pole na štítě krále Davida, odlišné od barev užívaných husity, naznačující obecně ekleziologicko-eschatologický význam kalicha.

PDF

< zpět