Didier Martens

Ein altniederländisches Triptychon mit elegischem Gedicht im Schloss Lednice (Eisgrub)

Na zámku v Lednici se nachází nizozemský triptych datovaný na rámu do roku 1494. Dílo lze připsat dílně antverpského malíře Quintena Massyse. Na středním křídle je kopie milostného obrazu Madonny del Aracœli z pozdního 11. století. Na bočních křídlech se nachází latinský text představující Sedm bolestí Panny Marie. Lednický triptych tak souvisí s náboženským fenoménem, jímž se v současnosti zabývá řada publikací. Jde o kolektivní uctívání Sedmi Mariiných bolestí, jehož počátky je možné hledat v Nizozemí kolem roku 1492. Nový kult se opíral o širokou síť bratrstev otevřených laikům i klerikům. U prvních bratrstev, založených roku 1492, měla úcta k Madonně del Aracœli velkou oblibu. Byla považována za nejstarší zpodobnění Marie a za dílo sv. Lukáše. Quinten Massys vytvořil velmi pravděpodobně kolem roku 1494 variantu této ikony, již přizpůsobil raně renesančnímu Záalpí. Kopie modernizované varianty se dochovaly mimo jiné v Bruggách, Mnichově a v Pise. Lednický exemplář je bezpochyby nejstarším z nich a je také jediným s bočními křídly s nápisy. Text nejspíš pochází od vlámského kněze Jana van Coudenbergha a objevuje se v nejrůznějších vydáních tištěných příruček bratrstev, jeho estetická funkce však zatím dosud nebyla rozpoznána. Přitom jde o elegickou báseň, v níž se střídá šest veršů o šesti stopách se šesti verši o pěti stopách. Tuto básnickou formu, tzv. elegické distichon, užívali římští básníci, například Ovidius. Madona na středním křídle triptychu i báseň na křídlech bočních sledují zjevně podobnou estetiku. Jak u obrazu, tak u textu je patrná snaha o vytvoření křesťanského retáblu, vycházejícího z antických předloh doby ještě pohanské. Zdá se, že lednický triptych byl předzvěstí knižního vydání Mariina života od Albrechta Dürera z roku 1511. I zde mají doplňující verše benediktinského mnicha Benedikta Chelidonia, který je vedle umělce uváděn jako spoluautor na titulní straně, formu elegického dvojverší. Tak jako antikizující stavby v pozadí výjevů je třeba i tyto texty vnímat jako nedílnou součást Dürerových dřevorytů.

< zpět