Éva Forgács

'Today Is a Beautiful Day': The 'New Sensibility' or 'New Subjectivism' in the Hungarian Post-Avant-Garde of the 1980s

Článek se zabývá uměleckým směrem, který vznikl v Maďarsku v osmdesátých letech a který lze nejlépe pojmenovat jako "postavantgarda". Zásadní změna nezačala v letech 1989-1991, ale už kolem roku 1980, kdy se uprostřed rozpadu politického systému a za vzestupu transavantgardy v Itálii, "heftige Malerei" v Německu a "bad painting" ve Spojených státech objevila v Maďarsku nová generace umělců, která protestovala nejen proti politickému statu quo, ale se stejnou horlivostí i proti etickým, kulturním a estetickým postojům avantgardy a neoavantgardy, které považovala za nedílnou součást stávající kulturní a politické situace. Zvlášť je vysvětlena aplikace termínů "avantgarda" a "neoavantgarda" na maďarské umění, neboť užívání těchto termínů se liší od jejich užívání v západní naraci, protože dějiny avantgardy se odehrávaly na východě jinak. Generace osmdesátých let - ve skutečnosti dvě: ožívající střední generace a nejmladší generace - považovala umění za osobní, soukromé a nesvázané s žádnou ideou, vysokou či nízkou. "Nová subjektivita" se sklonem k sebemytologizaci a dětinskosti, která vystoupila v osmdesátých letech 20. století, byla radikální negací odkazu avantgardy. V této době dospěla klasická a "historická" avantgarda v Maďarsku ke skutečnému konci, když byly rázně popřeny všechny aspekty avantgardy a neoavantgardy, jako například ukázněná geometrie, minimalismus, kolektivismus a konceptualismus. Díla generace osmdesátých let, která v žádném případě netvoří homogenní skupinu, předvádějí, proč se umělci považovali za obyvatele jiného světa.

< zpět