Grégoire Extermann — Jana Zapletalová

The Hvězda Summer Palace in Prague, the Villa Trivulzio in Rome, and Giovanni Maria Stella

Článek se zabývá autorstvím štukové výzdoby letohrádku Hvězda v Praze (1556–1560), jednoho z nejlépe dochovaných a nejkoherentnějších dekorativních cyklů 16. století ve střední Evropě. Pomocí komparací, archivních údajů a dedukcí upozorňuje na málo známou postavu Giovanniho Marii Stelly, bratra slavnějšího Paola Stelly, který od roku 1538 stavěl letohrádek v Královské zahradě na Pražském hradu, emblematickou stavbu pražské renesance. Giovanni Maria pocházel z Melide na břehu Luganského jezera a před svých příchodem do Prahy udělal v Itálii velkou kariéru, která ho zavedla do Janova, Říma a Neapole. Vrcholem jeho umělecké dráhy bylo působení ve službách kardinála Agostina Trivulzia, pro něhož restauroval sbírku starožitností a řídil štukovou výzdobu vily Salone u Říma pod vedením Baldassarra Peruzziho. Článek se věnuje štukovým dekoracím vily Trivulzio del Salone v Římě, které se zdají být stylově i ornamentálním repertoárem nejbližším předchůdcem štuků ve Hvězdě a činí z Giovanniho Marii nejpravděpodobnějšího kandidáta na hlavního autora pražského cyklu. Tento atribuční návrh odsouvá postavu Antonia Brocca, považovaného často za autora výzdoby, do pozadí a otevírá nové cesty pro další bádání. Zaprvé blízká podobnost štuků ve Hvězdě se štuky Residenzschloss v Drážďanech provedenými o několik let dříve naznačuje, že Giovanni Maria mohl řídit i tuto dílnu a lze jej identifikovat s postavou „Johanna Marii“ zmiňovaného v dokumentech. Zadruhé Stellova přímá znalost Baldassarra Peruzziho v Římě a patrně i jeho spolupracovníků Sebastiana Serlia a Pietra Catanea, mimo jiné velkých tvůrců obranných staveb s polygonálními půdorysy, umožňuje hypoteticky uvažovat o tom, že Giovanni Maria Stella, pakliže nebyl přímo architektem stavby, se mohl alespoň podílet na jejím ideovém konceptu. V neposlední řadě Stellova brilantní umělecká kariéra v Itálii, jeho styky s umělci významu Perina del Vagy, Peruzziho a Vasariho, stejně jako jeho propojení s pražským prostředím prostřednictvím jeho bratra Paola mohou sloužit pro lepší porozumění kontextu vzniku letohrádku Hvězda a jeho výjimečnosti a velkého uměleckého významu v 16. století v habsburské monarchii.

Kontakt na autora:

gregoire.extermann@gmail.com / j.zapletalova@upol.cz

DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2022-0402

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:552cdea1-ec36-4ab2-8021-152bfcfa638c

< zpět