Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Hana Černá

Regotizace pražské barokní gotiky. Proměny kostela Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově po roce 1871

Článek dokládá nedochovanou barokně gotickou podobu presbyteria kostela na Karlově před regotizačními úpravami, provedenými v letech 1871–1873. Obnovu, odstraňující barokní prvky z interiéru kněžiště, řídil architekt městského pražského úřadu Alois Turek (1810–1893) se souhlasem vídeňské Centrální komise pro výzkum a zachování uměleckých a historických památek. Nově nalezené a vyhodnocené archivní a ikonografické prameny, restaurátorské zprávy, a zejména zaměření – provedená Augustem Prokopem, Friedrichem Schulkem a Carlem Laužilem, studenty architektury na vídeňské Akademii výtvarných umění u Friedricha von Schmidta v rámci studijní cesty do Prahy v roce 1864 – dokládají překvapivě přesně stav presbyteria z roku 1740. Podle těchto zaměření i dalších ikonografických pramenů byla výzdoba presbyteria tvořena gotizující výmalbou klenebních polí, doplněnou barokní páskou s akanty a zvoncovitými květy, provedenými reliéfně ve štuku. Vídeňská zaměření potvrdila vznik gotizující výmalby z doby před regotizací. Zároveň zachytila důležitý detail nedochovaných barokních štukových zdvojených jehlancových hlavic svazkových přípor. Výmalba byla při restaurování v letech 1966–1967 obnovena do původní podoby z roku 1740, štuková výzdoba byla obnovena jen zčásti v nízkém reliéfu v klenebních polích. Ze srovnání nově doloženého barokně gotického presbyteria a lodi karlovského kostela s interiérem východní části chrámu Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta v Kladrubech u Stříbra, který je dílem Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677–1723) z let 1718–1726, vyplývá, že se tvůrce obnovy interiéru na Karlově zjevně inspiroval dílem J. B. Santiniho Aichela. Věrohodnost teze, že barokizace interiéru na Karlově je hypotetickým dílem Františka Maxmiliána Kaňky (1674–1766) lze vhodně demonstrovat užitím santiniovských hlavic na Karlově, které se shodně objevují například v Kaňkově doložené barokizaci augustiniánského klášterního kostela v Roudnici nad Labem. 






< zpět