Igor Fogaš - Ivo Hlobil

Oplakávání od brněnských minoritů: restaurování a interpretace

Restaurování pozdně gotického Oplakávání Krista u minoritů v Brně kolem roku 1500 se blíží k závěru. Objemný masiv dřevořezby vznikl slepením čtyř mohutných bloků lipového dřeva s několika menšími doplňky. Hmota reliéfu je modelována velmi výrazně v celé hloubce. Při restaurování se ukázalo, že reliéf byl místy pozměněn z důvodů ideových. Tělo Krista původně zakrývala Panna Marie vlastním pláštěm. Na přání neznámého "korektora" nejspíše v baroku byl plášť přemodelován pomocí klížené sádry do podoby Kristovy vlastní bederní roušky. Kaliopi Chamonikola v roce 1999 skulpturu hodnotila jako jedno z nezajímavějších reliéfních děl pozdní gotiky na Moravě. Vyzvedla velkorysou dvanáctifigurovou kompozici. Datovala ji kolem roku 1510. Dürerův grafický list Turecká rodina (B. 85) určila jako konkrétní předlohu muže s turbanem na levé straně reliéfu. Ovšem pozastavit se lze i nad tím, že brněnští minorité akceptovali Dürerovo neobvyklé položení Krista bez prostěradla přímo na zemi - viz Dürerovo Oplakávání z Velké Pašije. Odtud brněnský reliéf převzal také zahalení Kristova těla šátkem Panny Marie. Do třetice brněnský reliéf stejně jako Dürerův list B. 13 znázornil Krista s hladce vyholenými spánky (na rozdíl od ostatní Dürerovy grafiky). Odmítl tak připomínat Ježíšovo židovství. Navíc ve srovnání s Dürerem připojil pět postav. Znázornění monumentálního setníka na levé straně reliéfu si vynutila regionální středoevropská tradice. Dvanáct postav představuje mezi reliéfy Oplakávání v pozdní gotice střední Evropy maximum. Upozornit lze i na další tematické inovace. Předpokládané předpjetí těla Krista před ukřižováním vedlo ke zduření nártů Kristových nohou pod hřebem, a ne nad ním, jak by to odpovídalo gravitaci. Vzácně dochované Krucifixy s tímto detailem se vyskytují především v plastice Veita Stosse. Grafika Albrechta Dürera naznačuje termín, po kterém mohlo brněnské Oplakávání vzniknout. Dürerova Turecká rodina (B. 85) se standardně datuje kolem 1496, Oplakávání B. 13 mezi léta 1497-1498, Velká pašije jako grafický celek vyšla v letech 1510-1511. Datování kolem roku 1500 znamená hodnotit brněnské Oplakávání jako v domácím umění vůbec první příklad využití Dürerovy grafické předlohy.

< zpět