Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Irina Genova

Two Views on Expressionism: Chavdar Mutafov and Geo Milev

Pro bulharskou avantgardu měl zásadní význam pojem expresionismu, který nesl různé obsahy. Pracovali s ním dva hlavní představitelé bulharské umělecké scény po první světové válce, Chavdar Mutafov (1889-1954) a Geo Milev (1895-1925). Oba se s expresionismem seznámili přímo v německém kulturním prostředí, avšak každý v jiné době, na jiném místě a za poněkud odlišných okolností, jež také vedly k rozdílným výkladům jeho smyslu. Mutafov za svých studií v Mnichově v letech 1908-1914 zažil rušné kosmopolitní umělecké dění, spjaté se seskupením Neue Künstlervereinigung a poté s okruhem Der Blaue Reiter. Sledoval bohatou publikační činnost a navštěvoval výstavy u Tannhausera i u Goltze, na nichž se seznámil nejen s tvorbou Kandinského a jeho přátel, ale také s díly pařížské avantgardy. Vytvořil si kritéria pro posuzování uměleckých děl a uplatňoval je od začátku dvacátých let v textech uveřejňovaných v bulharských časopisech. Návrat do Mnichova v letech 1922-1924 jej utvrdil v přesvědčení, že expresionismus byl historicky podmíněným směrem, který se po válce vyčerpal. Naproti tomu názory Gea Mileva určil pobyt v Berlíně v letech 1918-1919, kdy navázal styky s Herwarthem Waldenem, jeho časopisem Sturm a stejnojmennou galerií. Podle Waldenova příkladu pochopil expresionismus jako široké mezinárodní hnutí, osvobozující uměleckou formu od napodobování viditelné skutečnosti a umožňující svobodné tvůrčí vyjádření vlastního nitra. Od Waldena získal i knihy a časopisy ruské avantgardy. Po návratu do Bulharska založil časopis Vezni (1919-1922), jehož vzorem byl Sturm. Na konci roku 1921 uspořádal ve svém bytě v Sofii Expresionistickou výstavu, zahrnující kresby a grafiky od Kokoschky, Kandinského, Marca, Muncha, Chagalla, které byly většinou Waldenovým darem. Směřování Milevova dalšího časopisu Plamak (1924-1925) lze volně srovnat s jugoslávským avantgardním časopisem Zenit, s jehož představitelem Ljubomirem Micićem se Milev seznámil patrně Waldenovým prostřednictvím.






< zpět