Ivo Hlobil

Chimento Camicia in Tovačov in 1492 and in Prague and Kutná Hora in 1493?

Florian Zapletal (1884-1969) se velmi zabýval historií uměleckých památek na Moravě. Pozornost věnoval relativně neobyčejně časné recepci italského quattrocenta na zámku v Tovačově, rezidenci pana Ctibora Tovačovského z Cimburka († 1494), moravského zemského hejtmana za Vladislava Jagellonského a Matyáše Korvína. Už v roce 1928 dospěl k závěru, že renesanční portál tovačovského zámku z roku 1492 vytvořil "italský kameník, který přišel do Tovačova, pravděpodobně cestou přes Uhry, kam vlivem zejména krále Matyáše pronikala renesance a její nositelé, italští umělci, velmi záhy a v míře hojné". Bez ohledu na námitky kritických oponentů se postupně rozvíjela fabulace na toto téma. Roku 1944 publikoval Emil Edgar tvrzení, že "král Vladislav dovolil svému milému Ctiboru Tovačovskému z Cimburka, aby si ze stavby letního loveckého zámku v Nyéku odvedl nakrátko [do Tovačova], ... nejlepší sílu". Následně Zapletal v neuveřejněné stati uvedl, že vlaští mistři byli na práci do Tovačova sjednáni Ctiborem za jeho pobytu v Budíně 11.-21. února 1492 a že v Tovačově 1492-1494 "pracovali Camicia a sochař Baccio Cellini". Nato Eva Šamánková bez odkazu na neotištěnou Zapletalovu práci, s níž se pravděpodobně seznámila, napsala: "Zachovala se listina, známá z maďarských pramenů, v níž král Vladislav povoluje Ctiborovi, aby si ze stavby loveckého zámečku v Nyéku vybral na jedno léto nejlepší sílu. Prací tohoto mistra je bezesporu representační portál jinak gotického hradu…" Zapletal nesdělil, co inspirovalo jeho tvrzení o přítomnosti Chimenta Camicii a Baccia Celliniho v Tovačově. Jistě to však byly zprávy o obou florentských umělcích v prvním vydání Životopisů Giorgia Vasariho z roku 1550. Závěr, že Chimento Camicia a Baccio Cellini pracovali v Tovačově, nelze prokázat ani vyvrátit. Dnes ho podporují další nepřímé indicie, o nichž Zapletal nevěděl. Chimento Camicia se společníky mohli snad se stejnou pravděpodobností po odchodu z Budína a před návratem do Florencie demonstrovat umění italského quattrocenta dokonce o rok později i v Praze a Kutné Hoře.

PDF

< zpět